Kdysi davno, pan Lukas, onehda sefu sef kromerizskeho zamku rikal, ze na Parizi se mu nejvic libilo, kdyz si sedl na hlavni tridu do kavarny a nechal pak celou Pariz projit kolem sebe. Tak nejak jsem to ten den udelal i ja a musim rict ze mel pan Lukas pravdu a tak jsem jen odpocival a nechal cely Rostov projit kolem me. Nez jsem tak ucinil, tak jsme rano posnidali pelmeje, pak jsem zaskocil vybrat nejake ty ruble z bankomatu, a vydal se najit special obchod s kolama, kde jsem koupil nahradni par pedalu, olej na retaz, konecne trochu lepsi rukavice (skoda tech co jsem ztratil, byly levne a vyborne), taky jeden drzak na lahev a bryle, bo ty co mam zacinaji byt dost doskrabane. Ve srovnani s cr, je tu vse mirne drazsi – a to me jeste nejprve uctovali cen za pedaly 2x jako levy/pravy, no po upozorneni se mi omluvili, ale je potreba si to tu vse hlidat. Pak pokecal s mistnima cyklistama a po ceste narazil jeste na lekarnu, kde dokoupil nejake ty vytaminy, kdyz uz se blizim k tomu kazachstanu, kde vseho bude malo. Nesehnal jsem akorat mapu ruske casti tak do astrachanu pojedu nejak podle slunka, jak to psali v tom ukrajinskem clanu, takze to nakonec bude pravda. Dal uz mapy zase mam, ale podle nekterych cesty, ktere tam jsou nakreslene neexistuji. Tworbo mel taky nejakou specialku z kanady a tlacil kolo piskem bo tam ta cesta nebyla.

Po ceste jsem jeste navstivil park plny ruskych sachistu, no jak ti to valili, co partie tak 5 minut sam jsem se v tom ztracel, ale ti postarsi panove vypadali, ze tomu hodne rozumi. Leniny stojicich na podstavcich jsem uz nefotil bo jsou pomalu vsude, ale Gagarina stojiciho pred Technickou Univerzitou (tam byla informatika, strojarna, a k tomu mam celkem blizko, navic  bracha od Zinovy tam dela spravce site) hned vedle stadionu Dynama Rostov (to zas neco pro Patu – bohuzel na stadion me ale nepustili abych ti to mohl blejsknout ) jsem nevynechal – kdyby znal Bowieho, tak pri druhem letu si mohl pustit Space Oditty. Obcas jsem koupil vyborny kvas (kdo nezna, tak doporucuju, studeny je vyborny, levny, nealko, chutna to trochu jak kofola, prodavaj to na kazdym rohu).

Dnes jsem tez zjistil ze v rusku pro me bude lepsi, kdyz nebudu nosit fotak jen tak v ruce a budu mene vypadat jako turista, 2x me na ulici odchytla milicija, co ze tu s fotakem delam co fotim, jednou me odtahli i na stanici a proverovali vsechny dokumenty, kde jsem prihlaseny a tak. To jsem jim ovsem jeste nerekl ze panimaju pa ruski – a oni se mezi sebou dommlouvali natvrdo jak ze me za to foceni vytahnou prachy, pak jim rek ze panimaju vsjo a zacal jsem komunikovat, a ze je to dost divne proc bych nesmel fotit kostel ktery jim tam stoji x let. No ale milicija v rusku, to jsou holt panove se kterymi neni radno zertovat. Nakonec vse ale dobre dopadlo, jeden z milicije zacal hrat hodneho, cesko ze dobre zna, ze tam jako vojak slouzil, nekde za olomouci. (predpokladam ze od 68 a prijel i s tankama). To nebylo poprve co jsem se setkal s nekym z rusu ci ukrajincu, kdo slouzil v CSSR, a nejak do ted nechapou proc, kdyz rusove osvobodili cast zeme, je cesi nemaj moc v lasce.

No zbytek dne, nez kluci skoncili v praci jsem pak po vzoru pana Lukase stravil na prijemne terasce na nabrezi Donu a pozoroval jak Rostov prochazi (a tez proplouva) kolem me a odpocival. No Sikimu by se tu hodne hodne libilo – cyklostezka na prygl je, oprtoti tomu co je tady, nuda 🙂 jak na potvoru me dosly baterky ve fotaku a nahradni mel v baglech na byte u Alexe s kolem, nu co se da delat. Vecer me vzali ukazat mistni tradicni veci, dali jsme jidlo, pak zivoje pivo (nefiltrovane) vyleli si lodi po Donu a zasli do mesta na nejake korenene drinky a pri tom ukazovali mistni ulice a stavby jako napr dve obrovska divadla, jedno ve tvaru piana a druhe ve tvaru traktoru.

Rano jsem zacal na netu pomalu studovat, jak pojedu dal, mapu nemam, v obchodech jsem nic nesehnal. Vypada to ze nejak pojedu asi pres Elistu do Astrachanu, ale podle google je to celkem zajimave s cestama, no uvidim. Hlavne pomalu, nesmim to hnat, musim nejak prodluzovat ten cas kvuli vizum. Odpoledne jsem zajel marsrutkou jeste za Zinovy do prace vytisknout nejake veci a zbytek dne jsem zas prorelaxoval v parku. Vseci chodi vyfesakovani jak ze zurnalu, i v tom vedru maj vsichni dlouhe kalhoty, zenske zas chodi skoro nahe jen tak v prusvitnych satickach, nekdy to vypada ze snad asi bez niceho, na lavickach si furt vseci kartacuji boty a dievocky zas cesou dlouhe vlasy a malujou, a asi soutezi, kdo bude mit tensi a vyssi podpatek.

Pak jsem si to trajdal pres Gorkyhopark a po dlouhe dobe uslysel cestinu, nejaci dva typci rozebirali pozadi prochazejicich dievocek, tak jsem snima dal rec, ale byli to nejaci podivini nejak si pokecat semnou vubec nechteli a pomalu me poslali nekam, ze jsou tady pracovne a at neotravuju. No i nasinci umi byt dost neprijemni. S Alexem jsme si dali sraz na stejnem miste jako predchozi den a slo se do klubiku na jazzik, posleze jsme zmenili lokal a sli jsme do mistniho pivovaru s hospudkou, kde jsem se ihned seznamil i s mistnim sladkem. Varili tam vcelku dobre pivko (Temernickoje), a na cepu meli pak i dokonce toceny cernovar – no slysel jsem ten nazev poprve, ale podepsany byl pod tim platan, coz jsem zde necekal. Prekvapeni pak bylo, kdyz po ceste na zachod jsem objevil kilometrovniky jako Krusovice 1926km a pod. a pres celou stenu byl na chodbe v cestine nakresleno krasne barevne schema postupu vyroby piva v cestine (sak mrknete na fotky). Potom jsme zavitali do dalsi mistni hospudky s vlastnim pivovarem, kde jsem do 8 panaku dostal zdarma ochutnavku mistne vyrabenych piv (vcetne nejakeho carskeho medoveho), abych nakonec steje na piti zvolil vyborny nefiltrovany kvasnicak. Paradni hospudka s opravdu vybornyma tocenyma pivkama.

Jak jsme tak sedeli, tak Alex se domluvil s kamosem, ze pojedeme na levy breh Donu, kde uz vlastne neni mesto ale jen zona zabavy. No zilo to tam vsude plym proudem, vsichni tancili na tradicni ruske pisne, popijelo se s rozumem, ja si dal neskutecne vynikajici 400g saslik pripravovany kavkazskyma kucharama, kteri se nozama ohaneli jak divi. Prej nejlepsi saslik v Rostove, a snad i v Rusku. Tezko rict jak to vlastne delaji, ale musim rict ze to bylo fakt neskutecne vynikajici. Musim jeste zitra jak pojedu kolem ziskat jejich tajny postup pripravy. Posleze jsme se jeste odebrali na Pietrovsky prical se staryma korabama, a pak nas kamos hodil autem, jeste pres nocni vyhlidku na Rostov zpet domu. No uteklo to tu jak voda, ale je potreba poznat i dalsi mista, tak zitra se zas posunu snad o kousek dal (ikdyz si ma prset, tak uvidim).

Celkove musim zhodnotit Rostov hodne hodne pozitivne, jako velice pekne kulturni mesto plne fajn lidi. Samotneho me toto mesto necekane prijemne prekvapilo a zanechalo super dojem. Jeste jsem pridal nejake fotky do stejne slozky (Rusko 01) tak je muzete zkouknout a ja se s vama pro ted loucim a za nedlouho opet naschle u dalsiho pocteni z cesty.

Clanek byl publikovan v Sobota, 23 května, 2009 at 23:48 v rubrice Z Lyse hory do Indie. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.