Nazdarek pratele,
tak je to tady skoncili mi chvile pohody 🙂 a nastaly mi tu ted v Indii tezke casy, same, vem si ciste tricko, osprchuj se, umyj si ruky, zitra musime vyprat, porad mi lije na ruky jakousi desinfekci, holka ale proste nevi ze staryho psa novym kouskum nenaucis 🙂 a hlavne, nerad bych taky narusoval me osvedcene praktiky z cele cesty – caste myti kratke ziti, jeste tu kurna z te prehnane cistoty neco chytnu 🙂

Ale ted vazne a zadne vtipky, vse prave naopak, jsem moc rad ze ze se Klarce podarilo utrhnout se z prace aspon na ty skoro 4 tydny a doletela jsem za mnou, abychom aspon kousek tohoto vyletu mohli sdilet spolecne. Jak jsem psal posledne, timto jsem tedy definitivne skoncil s etapama na kole a nize budou nasledovat jiz nase spolecne prispevky ve kterych projedeme aspon kousek Indie a Nepalu jiz za pomoci jinych dopravnich prostredku. Ctyri tydny je strasne kratka doba na takovouto obrovskou zemi vlastne subkontinent, a tak jsem i pri planovani kudy dal mel tezke rozhodovani. Nakonec jsme skoncili u trasy Delhi-Agra-Kharujaho-Varanasi-Pokara-jizniNepal-Rishikesh-Delhi ale to je jen plan a ten se uz nekolikrat po ceste zmenil a to se mi prave libi, ta volnost a neustale otevrene moznosti kam dal. Tak snad toho nebude moc, bo uz bych nerad narusoval dosavadni styl hezky pomalu per partes a zadne honeni.

Posledni update skoncil u toho jak jsem dorazil do Delhi, kde jsem stravil osamocen posledni den a ve stredu vecer jsem noc mirne protahl bo Klarka mela priletet ve 4 rano a ja se znam, jak bych lehl tak bych se bez budiku urcite vcas nevzbudil. Bookl jsem levneho taxika na letiste na 3 rano a sel najit vhodny objekt nejlepe bar, ktery by byl az do tech 3 otevreny. Ono to tu v Indii s tema otviracima dobama je trosku horsi, v mensich mestech je vetsinou uz v 10 vecer vse zavrene, vsude tma, nikde ani zivacka. V Delhi v Parangaji byl zaviraci cas vetsinou kolem pulnoci Me vsak cekani uteklo strasne rychle, bo jsem narazil na fajn typka Viveka z Hampi a ten vedel o prijemnem mistu, kde meli otevreno trochu dyl. Probrali jsme zas spoustu veci okolo mistnich zvyku tradic a i normalniho zivota, dali jsme par piv a taxik byl tu. Jo to jsem zapomel dodat malickost, ze me jak jsem sel na taxik pokousal pes. No jinak z 99% procent vsude kolem moc hodni pseci, tak nevim co ho (teda dva pseky) podrazdilo, nastesti jsem mel dlouhe kalhoty, ve kterych je ted dira, ockovany jsem, a jak jsem to tak kontroloval, spis jen stiskl, zadna krev, tak mam modrinu jak vrata. (neboj mamko, budu to sledovat, pri prvnich priznacich valim pro dalsi injekci, bo statistiky jsou statistiky a cet jsem ze rocne zemre v indii na vzteklinu tak kolem 50.000 lidi, ale zatim to vypada ok)

Neco po treti jsem tedy vyrazil nocnim Delhi na letiste, mensi zdrzeni zpusobil pouze defekt predniho kola v totalni tme nekde nevim kde a tak jsem typkovi aspon svitil chvilkama zapalovacem aby mohl vymenit kolo. Nebylo to sice jak u ferari na f1, ale hlavni bylo ze mel funkcni rezervu, s cimz jsem tady ani nepocital a behem pul hodky to mel hotove (no obcas sem se mu chtel do toho vlozit ze to radej vymenim sam).

Kdyz jsme dojeli na letiste, tak jsem zjistil ze na informacnich cedulich s priletama se zastavil cas nekdy ve dve odpoledne a dalsi lety se uz neaktualizovaly. Byly 4 rano informace nikde zadne. Jeste byla jedna tabule uvnitr priletove haly, ale tam chteli za vstup 80rp. Kua, potreboval jsem se podivat jen na tabulu priletu, mistni vojak me tam nakouknou nenechal, nebudu jim tu za to ale davat prece 80rp. Z venku jsem namiril fotaks maximalnim zoomem, tabulu si pak jeste digitalne priblizil a bylo. Jenze ouha, let kterym mela Klarka priletet tam nikde neni. Jdu teda na info jednotlivych spolecnosti, nicmene u FinAiru jako jedinem nikdo nebyl, zavreno. Jen jsem si rikal ze doufam, ze tu nemaj dve letiste :-). Nastesti pak venku typek rukou na tabulu dopsal po pul hodine atkualni prilety, mezi kterymi uz let byl. Pockal jsem jeste pulhodku dalsi a kolem pate vida, koho to nevidim, Klarka s baglem. Prosla kolem me a vubec si me nevsimla, no tak jsem vyrazil za ni. Hezky jsem si to smatlal 2 minutky jen tak 2 kroky za zady a sledoval co bude, az pak se otocila a my si padli do naruci (ale jen decentne, respekt k mistni kulture 🙂

Sedli jsme na taxal zpet do mesta a nechali se zavezt k hotelu kde jsem prebyval, dale nektere detaily do blogu popisovat nebudu. Jeste nez jsme ovsem sli dospat unavu z cekani a cesty, neodpustil jsem si aspon malou prochazku na prvni seznameni s prostredim. Bylo pekne rano, zadne vedro, ulice relativne uklizene, v alejich nablito nebylo, ale i tak prej trosku sok. To je to o cem jsem mluvil uz posledne, me zde uz spoustu veci pripada uplne normalnich, ale prvni dojem po priletu novacka do Delhi je vetsinou prej trosku sok. Prevazne z bordelu, spiny, smradu, potulujicich se psu a krav v hlavnich ulicich, spouta lidi, chaos hluk, prach, coz pro cloveka ktery je tu dyl prijde uplne bezne, normalni a nevnima to.

Jak jsem se pred tim potuloval sam mestem narazil jsem na fajn guesthouse, kde jsem rovnou bookl pokoj aby ten sok nebyl tak velky 🙂 a tak po mensim odpocinku jsme se presunuli do lepsiho, s paradni koupelnou a dokonce i LCD TV, jen jsem pozadoval slevu, bo jak rika Siki kazda LCD pod 46″ je mala obrazovka a neni tam nic videt.

Odpoledne jsme zas vyrazili mezi lidi a zacalo seznamovani s Indii, teda spis s indickym velkomestem, bo Dili je trosku zas jina indie nez na vesnicich mimo turisticke oblasti. Tu kazdou chvilku nekdo otravuje s nabidkama riksi, tabaku, hase, navstevou „jeho“ obchodu ci hotelu a clovek musi byt vuci tomu imuni. Jak clovek totiz vypadne z tech velkych a turistickych mist, tak je indie uplne jina, moc prijemna, kde nikdo neotravuje, lidi naopak pommahaji a jsou moc hodni a fajn se s nima keca, takze to vypada ze se odeberem asi zase zpet nekam na obycejna mista.

Nejhorsi je pro Klarku ten mistni smrad v ulicich, ktery ja uz necitim, tak verim ze za 2 dny se cichove bunky otupi i ji a i ona zacne vnimat indii z jineho uhlu. Zatim se ovsem ale nemuzeme s nahledem nejak shodnout, ja rikam jake je to tu (na mistni pomery) ciste mesto beze smradu, na coz ma Klaris presne opacny nazor. Ale zpet k povidani o vyletu. Vecer jsme se jeste sjeli podivat jeste k Lotus Templu, kterej mel byt pekne nasviceny, tak jsem si rikal, ze by mohla byt zas pekna fotka, ovsem momentalne se prej setri a tak vam tu cernou fotku nebudu davat ani do galerky.

Dalsi den jsme zarezervovali listky na vlak do Agry a jeli busem omrknout Qutob Minar. Turisticka indie ma pro cizince jednu nevyhodu, bo pro indiany je kazdej evropan jen chodici penezenka a tak jsou vsude i taky extremni vstupne do vsech objektu. V Qutob Minaru bylo napsano na tabuli opet vtipne „Indians: 10rp, Foreigns: 250rp ONLY“. Opet jsem rozvinul diskusi s mistnim vstupenkovym bosem, ktery vse obhajoval ze objekt je v unescu a pod., ze proto je to drahe, jenze furt nechapal ze se bavim o rozdilu indian/cizinec 10-30x vetsi cena. No zavrsil jsem to, ze u nas v evrope zaciname zavadet do vsech vyznamnych objektu tedkom taky nove ceny – ze pro vsechny lidi z celeho sveta vstupne napr. 2 euro, specielne vsak pouze pro indiany 10x nasobek ceny ONLY.

Slovicko ONLY je v indi vubec asi nejake magicke, je napsano snad vsude u kazde ceny pro cizince, na kazdem uctu, a timto slovickem taktez zakoncuje cenu kazdej prodavac. Aj kdyz si clovek koupi ofiko listek na vlak, tak je tam. Tak jej pouzivam i ja, hlavne pri placeni riksy, kdy rovnou reknu „i give you 10rp ONLY“. Proste ne vic. Samotne smlouvani je ovsem pro me zabava, nenecham se jen tak oskubat a bavime sledovat az kam s cenou oproti puvodni jsou ochotni zajit. Uz mam na to svuj metr, odhadnu si cenu na zacatku dle vlastniho odhadu a pres tu proste nejdu. Ale jak tak sleduju nektere ostatni turisty, tak si myslim ze pro ne musi byt indie jeste tak 3x drazsi. Blby je ze jeste moc nemluvim hindu, to by aj ty vstupenky byly za cenu pro mistni.

Prodavac listku mel stesti ze uvnitr Qutob arealu byla krome historickych objektu jeste aj keska a tak mame dalsi indicky nalez a taky prvenstvi, pac diky vstupnemu je to zatim nejdrazsi keska co mam. Uvitr byl take nejaky bolywoodsky stab a nataceli pri zapadu slunka nejaky dalsi dil indicke esmeraldy ci jak se jim tu ty romantarny jmenujou. Zkousel jsem se zapojit do komparzu, ktery delal prochazejici dav, ale nevzali me, vypadalo to ze jim vadi ze mam fousa, dlouhe vlasy a jen tricko, bo vseci tam byli ulizani a nasnoreni v kosilkach a satech Pritom u normalnich jsem v oblibe. Aj Klarce zacina vadit ze se vsichni otaci z 90% jen za mnou a kdyz me oslovi nasleduje set „where are you from?, first time in india?, nice beard!, whats your name?“. Kurna nevim co na tech fusach tu vseci vidi.

Cestou zpet mistnim busem nastaly prvni prihody i s mistnima ulysakama, kterych je tu fakt dost. Typek co sedel vedle Klarky se nenapadne zazal priblizovat a pomalu umyslne dotykat, ale to nemel chlapec zkouset, bo po mem skaredem pohledu nasledovalo dale upozorneni od revizora ze si ma presednout. Se mu nejak nechtelo, neprestal, nacez v zapeti se do nej pustil temer cely autobus a malem ho vyhodili ven 🙂 a tak uvolnil misto i me. V mistnich busech je vetsinou nad nekteryma sedadlama napsano „For Ladies Only“ a vetsinou se vsichni snazi damy usadit aby nestaly a pokud mozno tak vcetne partnera ci kdyz je slecna samotna, tak aspon mezi jine damy bo problemy s nekteryma typkama jsou tu asi bezne ocemz jsme se presvedcili i pozdeji.

Rano jsme sedli na vlak a dojeli do Agry. Cesta ubehla moc rychle, na nadru klasicky srumec jak v Dili, spousta lidi, ihned se na nas vrhli jak supi s nabidkama odvozu, hotelu, suvenyru. Cenu za riksu okolo 9km k Taji sem srazil ze 150rp na 40rp takze spokojenost a nasli jsme taky fajn hotel opet s prekvapive cistym pokojem a koupelnou jen za 250rp (srazeno z puvodnich 550) cca 100m od Taj Mahalu s peknym vyhledem na cely areal.

Vecerni prochazka k rece plne bordelu (to je romantika), zapad slunka s Tajem a vsude plno radicich opic ze kterych je Klarka nadsena. Jen pivo v hospode tu zacina byt nejake drahe, navic mistama jej prodavaji jen na cerno. Kdyz jsem se bavil s majitelem, tak prej pro povoleni musi zaplatit 400.000rp na rok na licenci aby to mel ofiko. No nalivani pod stolem do sklenic obalebych novinama je vsak v pohode.

Mistni na ulicich nabizeji opet vse mozne, pres makety Taje, po zapalovace, ale nejbeznejsi nabizeny artikl je tabak a v zapeti hned hajzlpapir, kterej kazdej vychvaluje ze ma nejlepsi. Tezko rict proc zrovna hajzlak :-). Se mi libil aj vstup do jedne restauracky, kde v prvni vitrine misto jidelniho listku bylo vystaveno 5 druhu hajzlpapiru, no tak do te jsme teda radeji nesli, ikdyz ja tu jim uz temer vse a vsude.

Rano vstavame brzo bo chcem byt na vychod slunka v Taj Mahalu (cz), kdy jeste neni vedro neni tam moc lidi a je fajn svetlo na fotky. Otevreno maji od 6ti, a vychytali jsme i jen kratkou frontu bo 5 minut po nas prijely snad nejake dva autobusy ala zepter kastroly a cekani uz pak bylo na dlouho. Cena zas tradicne mirne, tedy spise vice, diskriminujici cizince, mistni 20rp / cizinci 750rp ONLY. Na nejaky pokec jsem v to rano nemel chut. Proste Welcome to India.

Tak jak nemusim zrovna zadne pamatky a pod, jsem spis na ty hory a prirodu, mistni zivot, tak musim rict ze bily Taj Mahal pri vychodu slunka se trosku vymyka a opravdu stoji za navstevu. Moc peknou hrobku ten Sahdzahan postavil. No a to by nebyl Taj kompletni, kdybycom aj tady nevyzvedli jednu kesku 🙂

Odpoledne jsme zaskocili jeste do jine casti mesta, zkoukli Red Fort, no trosku vetsi kasarna z cervenyho sutru, jak vsude jinde, nic extra, ale jak rikam ja ty stavby nejak neocenim, omrkli Jamma Masid (nejak se mi stejne nejvic libi u tech muslimu). Vetsi dojem zanechal zivot okolo. Jen klarku obcas zarazelo srani nekterych mistnich primo uprostred ulice. Zpet kdyz jsme to vzali pres nadrazi zas bylo vsude plno lezicich psu (uz jen tech hodnych) mezi kteryma se clovek musel proplist a jeste vic opic, ktere ovsem zrovna nejpratelstejsi nebyly a okolo tech radej obloukem, bo jedna po me aj s vycenenyma zubama a chrcenim vystartovala (ubranili nas ti hodni psi).

Nasli jsme zas aj prijemnou hospudku co neni v pruvodcich, takze tam byl klid, rozumne ceny a hezky se o nas starali a s personalem pak prijemne pokecali zas o mistnich vecech.

Jak tak dojidame, ulicama zni z ruznych stran hudba, a chodi pruvody, lidi tanci. Vyborni jsou osvetlovaci s lampama propojenych dratama az k zadnimu vozu na kterym je nahozenej diesel agregat. Zjistuji co se slavi, prej budou chodit hrat a tancit dokud neposbiraji do ohrazene casti pruvodu provazkama, vsechny zenske z mesta. 2x malem odnesli i Klarku :-). Pruvod jsme nechali projit a ja valim na net bo za par minut zacina kvalifikace na Tmou a tak jsem chtel nasemu teamu pomoci i od sud. Jenze zde je to s netem obcas obtizne. Nez jsem se stihl po dvojnasobnem vypadku elektriky dostat k zadani, meli kluci jiz vyresenou prvni cast, rikal jsem si je to na dobre ceste, jenze nez jsme se dostali k treti casti, tak diky casovemu posunu mi tu net vsude zavreli a k dalsimu zadani jsem se uz nedostal. Po par dnech zjistuju stav (bo mi ani nikdo nenapsal jak to dopadlo) a sleduji ze poprve jsme se nekvalifikovali :-(( No je videt ze pri kvalifikaci v tymu chybel jeden dulezity clanek :-), no jo kluci, tak zas priste, to uz nikde trajdat nebudu.

Dalsi den jsme vyrazili vlakem pres Jansi dal smerem na Khajuraho. Nejdriv ve vlaku doslo k mensi potycce mezi chlapama a jakysima transvestitama v ulicce – no hrajou si na damicky, osahavaji pany ocekavajic nejaky baksis a pak at se nedivi ze dostali po drzce 🙂 Pak jsme presedli na bus a po ceste s nama dal rec jeden typek co jeho tatovi patri hotel, prej uplne novej, ze nemam reference nikde v pruvodcich tak to ma spatny s klientama. Rikal jsem si za nabizenou cenu jen 150rp (ONLY !) to bude nejake nic moc, ale typek byl moc fajn, dobre se snim kecalo, tak rikam ze za nakouknuti tentokrat nic nedame a mrknem na to. Musim rict ze typek nekecal a dostali jsme za ty prachy uplne luxusni pokoj za kterej bych v Deli dal tak 2000,- Tak jsem mu teda slibil ze po ceste budu ostatnim misto doporucovat. Navic jsme s nim pak uz mimopracovne (nic ho nas netlacil) vecer fajn pokecali a objasnili si dalsi nezname v indicke kulture.

Rano jsme nejdtiv zaskocili zarezervovat listky na vlak na dalsi den, ale ouha vsechny vlaky plne tak opet Wait List jsme na 3,4 miste v luzkacu, tak snad to klapne, rezervaci na nocni vlak do Varanasi berem. Pak jsme se vydali do mistnich templu (vstup do zapadni skupiny zas tradicne 10rp indiani / 250rp cizinci ) a poradne pro nasledujici etapy vyletu nastudovali mistni skulptury v templech (viz fotogalerka), a rikali si jak je to fajn, ze nam ten typek dohodil ten luxusni bejvak, ktery se asi bude vecer asi hodit 🙂

Khajuraho je malinka vesnicka ale i tak jsme si za 20rp na den pujcili kola abychom se yrosku porozhlidli po okoli, takze to vypada ze s kolem jsem to jeste asi definitivne nezabalil a budu si tam muset pripocist dalsich 12km 🙂 ktery jsme v to odpoledne najezdili.

Dalsi den po ceste busem so Satny na vlak do Varanasi (uz rano mame potvrzenou rezervaci ze mista jsou volna) jste delame zastavku v Tiger resortu, ale zadni tigri na nas behem 3 hodin ve fajn restauracce na stromech nezautocili, tak jsme aspon pojedli a pokracovali po odpocinku dal. Jak se tak vic a vic posunujeme na vychod, mistni chlapi zvykaji vic a vic cerveneho tabaku, no obcas uz maji neustale vseci jen plou juby tabaku a to ze se nedorozumime neni anglictinou ale proste s tou plnou hubou uz nemuzou ani mluvit. Taky maji od toho vsichni pekne cervenou a rozezranou celou drzku a zuby. V buse si to valime dal na luxusnich mistech ve predu hned vedle ridice kam nas usadli mistni vesnicani a tak zbyvajici cesta utika strasne rychle.

Uz jsem s myslel ze indicke drahy jezdi na cas, ale je to vsude stejne, pri cekani naskocilo zpozdeni cca 1 hodinu, tak pozorujeme mistni zivot. Neuveritelne byly kravy v kolejistich, proste jak jede rychlik tak z kravou nikdo nic neudela a ten jen troubi troubi az kravu vytrobi z nadrazi ven. Ptal jsem se zda kdyz k nekomu vleze krava treba do baraku, tak jestli ji vyhodi a odpoved je ze prave naopak, lidi jsou radi ze jim krava zavitala doma a krava dostane najist (capaty a pod). No proste jny kraj jiny mrav a krava je tu proste posvatna – hmm hovezi stejk medium tu asi nesezenu, ale uz jsem si na tu zeleninu nejak zvykl.

Cesta nocnim vlakem ubehla tak rychle ze jsme mel pocit ze jsme ani nikam nejeli. v 11 vecer jsme usnuli a rano v 6 se probudili pekne na miste primo ve Varanasi odkud ted pisem. Neco na bydleni jsme uz nasli, zatim se nam dari vyhybat se predrazenym hotelum z Lonely Planet a mame kliku na moc fajn mista jako opet toto kde ted jsme. Varanasi se zda byt na prvni pohled hodne zajimave misto, vodu z posvatne Gangy jsem pit jeste nezkousel, ale uz rano pri prijezdu kdy jsme se sli mrknout ke ghatum u hotelu, tak ritual spalovani mrtvych, za mlhaveho oparu, posilani zbytku jejich tel do reky, kde plave snad vse co na svete existuje a snad i neexistuje je tezko popsatelne. O tom ale zas az priste, pac zde se zdrzime jeste tak dva dny tak at prbehy z Varanasi nekouskujem do vice dilu. Mejte se tradicne moc fajn, my jdem na veceri vymyslet dalsi plan kudy pojedem dal, zda to od sud ztocime zpet na sever do nepalskych hor k Anapurne, nebo zpet smerem nekam najihozapad k mori ala Gokarna a podobne.

Clanek byl publikovan v Čtvrtek, 15 října, 2009 at 12:41 v rubrice Z Lyse hory do Indie. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.