Tak nam zacal ramadan mili pratele, tento rok to vyslo zrovna na obdobi, kdy jsem tu ja, tomu rikam pech. Jsem zvedavej, jak dlouho me ten svatej mesic vydrzi nevadit. Obcas jsem na to uplne zapomel, hlavne kdyz jsem jel v 43 stupnovem vedru do kopca a nahore si otevel flasku s vodou a mistni siite se na me dost divne divali. Jeste ze tady na uplnem severu pakistanu, prevazujou siitsti ismailite, a ti si na to tak moc nehrajou, ale pod Gilgitem, uz jsou to muslimani muslimani a ti se uz jen tak nezakecaji. Taky to nemohlo byt treba opacne ? Ze by cely mesic byly slavnosti a veselilo by se, jedlo by se pilo by se co hrdlo raci. Jak to vlastne muzou nazyvat svatkem, kdyz je to vlastne tyrani :-), to mam na tom kole leknout zizni ?

Jinak Karimabad je totalni pohoda jazz, 5 denni odpocinek v paradnim hotylku na skale v Old Hunza Inn. Muzu jen doporucit. Za noc jen 150rp, vecer vynikajici vecere ala naber si co chces a snez kolik snis za 120rp, rano pak snidane v altanku nad stenou s vyhledem na sedmitisicovku Rakaposhi a ostatni mensi sestitisicove kopce kolem. No zacina to tu byt tak trochu kycovite :-).

Den pak clovek vyplni treba trekem Ultar Medow, odkud je super vyhled na samotny Ultar Peak a i na peknou skalku Lady Finger, nebo se mrkne do mistni pevnosti Baltit.

Typci v Inet kavarne v Karimabadu od kud jsem vam psal poslednich 5 prispevku to maji super vychytane. Ikdyz uz 3 den neni v meste elektrika, tak internet frci. Pripojeni pres satelit, ve sklepe diesel agregat. Jen obcas nejaky vypadek, kdyz dojde nafta a trosku pomale bo tam bylo pripojenych neustale tak 16 lidi, takze fotky jsem vam tam tlacil snad dva dny, ale je to tam. Jedine co tak trochu otravuje, je ze kazdej kompl je totalne zavirovanej. Minimum tak 5 exemplaru a to zapricinilo ze Kayle prisel o vsechny data na flesce a bohuzel par veci nemel nikde odzalohovano. Tak i ja se snazil vypalit nejakou tu zalohu. Prazdna media se mi podarilo sehnat, bohuzel horsi to bylo s vypalovackou. Nakonec jsem potkal Brada, ktery mel s sebou appla i s palickou, tak mam konecne zazalohovano. Z Brada se vyklubal spickovy letec paraglidista, ktery sem jezdi kazdy rok litat a tak jsme cely vecer kecali o lidani a divali se na fotky a videa co natocil. Hodil jsem vam i nejake linky na videa co natocil zrovna dneska. Fakt uzasny, prelety treba nad Rakaposhi 🙂 Parada, fantasie litat si s padakem nad tema vsema sedmitisicovkama, obcas si pristat nekde v peti litrech, udelat kemp a pak pokracovat. Az se vratim, zacnu zas pilne trenovat, ale na tyto kopecky se budu muset jeste hodne hodne ucit.

Ted jeste jeden takovej IT koment, jak jsem tak sedel v te kavarne, potreboval jsem neco zaregistrovat, no zacal jsem se chlamat, kdyz na seznam.cz na me vybehla captcha i s diakritikou, no to vam reknu celkem problem, klavesova mapa na tech osekanych windozech nebyla, tak jsem pohorel bo jsem fakt neprisel na to, jak to tam tem klukum ze seznamu mam nacvakat i s diakritikou, zde v pakistanske kavarne. Jen tak dal panove :-), nasinci mimo republiku z vas nadseni moc asi ale nejsou.

V Karimabadu jsem stravil 5 dni, fakt pekne pohodove mestecko, potkal strasne fajn lidi se kteryma si bylo furt co vykladat. Trekovat po okoli by se tady dalo jeste par dni a nejak se mi od tud ani nechtelo odjet dal, ale bylo se potreba posunout po KKH zas o trosku dal.

Rano klasicky kycovity standart, nebe bez mracku a kolem jen zasnezene vrcholky hor. Projeli jsme krasne celou dedinkou Karimabad a pravou cestou se postupne priblizovali bliz a bliz pod zasnezenou horu 7788m Rakaposhi, fakt megahora a nadherny pohled. Hlavne jak tak clovek stoji jen ve dvou litrech primo pod ledovcem, a obrovskou stenou, ktera se zveda do 7788m.

Po ceste jsme byli parkrat zastaveni kvuli odstrelu kamenu na stale rozpracovane Karakoram. Musim rict ze fakt drina, jak tak sleduju ty delniky kolem, kteri rucne rozbijeji kamen po kameni a odvazeji je pryc. Kdyz se s nekteryma bavime, tak zjistuju ze na silnici pracuje pres den snad kazdy z okoli, jeden byl i starosta mistni oblasti.

Cesta je sice porad v nejakych dvou litrech, ale zacina se zas trosku oteplovat, odpolednich 45 stupnu zacina byt drsnych a v te vysce je to slunko taky dost agresivni. To jsem zvedav co bude dole na jihu Pakistanu.

K veceru odbocujeme z KKH a projizdime dedinkou Chalt, decka jsou dost otravne, nektere zacinaji utocit kamenim, tak utok opetuju. V dedine byl i jeden hotel, ale chteli za pokoj 600rp a za stan 150rp, coz jsme odmitli akceptovat, navic mistni shiitove jsou nejaci divni, dost blbe se na nas divaji, korunu tomu nasadil Kyle, kdyz rikal ze je z ameriky a vousatej talibanec jen pokyval hlavou a 3x zopakoval zajimave zajimave zajimave, american. Tak jedeme dal ze najdem beztak neco lepsiho.

Popojeli jsme dal a nasli misto u jednoho farmare, k dispozici cely jeho pozemek, navic nas obdaroval rajcatama cibuli, hroznovym vinem, merunkama a tak vecere byla pestrejsi. Stan se mi zas nejak nechtelo stavet a tak jsem rozlozil veci na plazi u Hunzy. Skoro jak u more, piscita plaz, jasna obloha plna hvezd a Hunza pekne huci.

Jak jsem tak ulehal, mrknu na hodiny a ono teprv 8 vecer a uz tma jak v pytli, hmm. Tak nejak zacinam pozorovat ze den se zacina cim dal vic zkracovat. Kdyz jsem byl v Kazachstanu, tak slunko vychazelo snad ve 4 rana a zapadalo kolem 10 vecer, ted vychazi v 7 a zapada v 7 a bude to horsi. To pak budu snad vic spat nez cestovat.

Dalsi den se zas opakuje, na nebi vymeteno, kolem sama panoramata, tradicne v tom vedru zapominam na ramadan a piju kde muzu. Ani nevim jestli jsem to uz nepsal, ale aj jsem se smal, kdyz takhle v pakistanu druhy den ramadanu si na nobed da american veprovku z ciny a k tomu pivo 🙂

Piti vody pri ceste je sranda, normalne to nevadi ale nektere dediny jsou dost striktni a neradno provokovat a tak si pri piti pripadam jak kdybych bral nejake drogy potajmu v opustenych temnych ulickac 🙂 a pritom se chcu jen napit.

Odpoledne jsme dorazili do Gilgitu a zavitali do hotelu Madina, na ktery jsem dostal po ceste doporuceni. Ale abychom se nenudili, tak jeste pred tim nez jsme nasli hotel, tak mensi okruzni jizda, v tom vedru hezky nahoru a dolu, z jednoho konce na druhy, bo jsme blbe zahli na jedne krizovatce 🙂

Naplanoval jsem i nejaky muj dalsi postup, kudy se budou ubirat ma kola. Nejdriv jsem samozrejme musel dopsat do blogu vse co se udalo aby jste meli co cist, posleze, zkontroloval maily (nikdo mi nepise, uz na me asi vsichni zapomeli) a pak se dal do planovani. Vypada to, ze se zde zdrzim tak den, zaskocim si ke krejcimu, nechat usit mistni habit a pak vyrazim smer Skardu (samotna cesta je pry uz fantasie). Tam bych si chtel udelat nejake treky po okoli, pripadne dojet nekam k Khaplu. Pod K2 (ikdyz budu kousek) to nevyjde, drahe permity a jeste drazsi pruvodci, bez kterych vas tim smerem nepusti. Ze skardu to chci vzit zpet obklikou pres Chilim a Astore odkud jeste bocni trek do Tarashingu k jihovychodni stene Nanga Parbat. Zpet do Gilgitu bych se mel dostat tak za 7-10 dni, odkud budu pokracovat na Chilas s malou odbockou do Fairy Maedow (pohadkova louka) k zakladnimu taboru Nanga Parbat, cimz pro me prakticky skonci putovani po pakistanskych horach a pomalu se presunu k Islamabadu, Rawalpindi (mozna vylet do Peshavaru), pak Lahore a Indie (mozna to jeste vezmu pres Basubar Pass, uvidim podle casu).

Takze tradicne, mejte se fajn, tezko rict kdy se dostanu zase k netu (bo to zere strasne cas a hory jsou tu paradni), ale co bych pro vas neudelal, takze jak budu mit moznost, ihned jsem tu s dalsim reportem.

Clanek byl publikovan v Sobota, 29 srpna, 2009 at 17:00 v rubrice Z Lyse hory do Indie. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.