Tak dva dny opet pryc a pokracovani je zde. Na uvod musim ric ze Kashgar je kouzelny, hlavne svou atmosferou, starou ujgurskou casti a starym mestem s bazary. Samotny Kashgar je uz z historie jednim z nejhlavnejsich uzlu na hedvabne stezce a historie mesta a obchodovani se datuji pekne pekne daleko.

Na hotelu jsem se seznamil s Kylem, ktery jede na kole stejnou trasou jak ja, a tak jsme dorm vymenili za dvojak i s klimoskou za stejnou cenu 35yuanu na osobu. Za dva dny dojel i Alex s Natali, nejaky cas tam pobyvali s kolama dva nemci co jedou okolo sveta Filip a Sergej, a busama pricestovali postupne Sashino s Markem Polem a celkem se nas tam tak sesla pekna particka na spolecne vesele vecery :-).

Po nekolika dnech uz mam Kashgarske ulicky prolezene krizem krazem a stejne porad nachazim neco noveho. Fascinujici remeslnici na ulicich, kde clovek sezene od drevene lzice ci aladinove lampy, pres hudebni nastroje az po motor ci zive skorpiony nebo zabu. Kazdych par metru taky nejake to jidlo, at uz mistni ujgurske hospudky pred kteryma se griluji sasliky, vedle visi povesene na hakach masa a uvnitr pak vse ostatni, ci na ulicich tez kazdych par metru nejaka opekana kukurice (1yuan), nany, ryzove sushi, berani hlavy, sasliky nebo jina masa ruzna varena, pecena, grilovana masa kde u nekterych si ani nedokazu tipnout z ceho to vlastne je. K vsude na prodej je tez spoustu koreni, hadu nebo ususenych ci zivych velkych zab a skorpionu. Kdybych mel vyjmenovat co vsecho je tu nakoncentrovano tak bych na to musel zalozit specialni kapitolu. Je to ale uzasne a obchodovani je v tomto meste uz proste po dluhou dobu tradici a je to videt.

Tez architektura starych rozlehlych casti je uzasna, hlinene baraky vsech ruznych pokroucenych tvaru jak od designera neverhooda a propletene bludiste uzkych ulilicek s ruznymi zakoutimi. Mistami trosku jako ulicky v benatkach ale jako by se zde clovek, diky mistni atmosfere, uplne posunul v case tak o 1000 let zpet.

Uplne odlisna je pak nove vznikajici cinska cast, ktera postupne nici stary Kashgar se svym kouzlem a pomalu jej prikryva vysokyma mrakodrapama a cinskyma trzistema, rovnyma ulicema ci mega namestima s obrovskym kynoucim Maem. Prival cinske komunity je zde za posledni dobu enormni. Samotne promiseni obou kultur je zde ovsem zajimave.

Celou atmosferu mirne narusuje plno pohybujicich se cinskych vojaku. Kazdych 5 minut po hlavnich ulicich projede skupina 3 nakladaku po zuby ozbrojenych dorostencu s kulometama prostrcenych smerem do ulic (v kazdem tak 12 lidi), oblepenymi rudymi transparentama „pomahat a chranit“ obcas i s predsunutym jeepem s amplionem ze ktereho se po prekladu mistnimi linou vety „zijte v miru, zadne nasili, jsme tu abychom vas ochranili“. Na ulicich na spostu mistech maji vojaci vybudovane kulometne hnizda vzdy obklopene ze vsech stran 10ti ozbrojencama s kuklama a stity. Vecer se pak mestem, prevazne pak ujgurskych casti, prochazeji 30ti clenne skupiny vojenskych basebolovych teamu ovsem bez bilych ksiltovek ale odenych spis jak na americky fotbal hledajici celou noc zrejme nejake hriste. A pro dokresleni predstavy v patek veskery pocet maskovanych byl, z duvodu toho ze ujguri jsou muslimani, ztrojnasoben. Fotek pro dokresleni autenticnosti vam moc neprinesu oni jsou tu dost ti vojacci alergicti na objektivy. Obcas je slozite vyfotit aj to co chcu aby mi nejaky vojak nevlezl pred objektiv a ja jej tim nejak nevyprovokoval. Ono i na checkpointech mi uz 2x prohlizeli poslednich x fotek ve fotaku (netusici ovsem, ze si tam muzu delat adresare a to co nechcu oni neuvidi 🙂 a neco mam na mobilu ktery neni tak napadnej.

Vecer jsme se spolecne s Markem Sasou a Kaylem domluvili ze rano vyrazime na animal market za mesto. Domluvili jsme se ze pojedeme uz po vychodu slunka kolem seste, bo v Kyrgyzstanu byl bazar v tuto chvili nejzajimavejsi. Vecer se ovsem na hotelu tradicne trosku protahl a tak jsme vsichni zaspali a vyrazili az po devate. Nekdy se zaspat ale vyplati, pac kdyz jsme tam dorazili, tak tepve prijizdeli povozy se zverinou a dva nemci, ktere jsme tam potkali, rikali ze uz tam cekaji od rana a teprv ted se bazar zacal poradne plnit.

Na bazaru se opet dalo sehnat cokoliv, ale tato cast byla zamerena hlavne na zverinu. Postupne prijizdely povozy s kravama, oslama, ovcama, i velbloudi se tu nejaci nasli. Cely bazar byl pak i podle druhu zveriny rozdelen do patricnych sekci a tak napriklad v oddeleni beraniny, po vyskladani ovci do rady, nasledoval finalni dostrih podle posleni mody a mohlo se prodavat. Bylo zajimave sledovat cele to obchodovani, vzdy od dukladne prohlidky zvirete od hlavy po prdel a pak dohadovani o cene. Nafotil jsem tu i par fotek pro hranicni kontrolu az si zas budou pri opousteni hranic prohlizet me fotky, v prve rade vztyceny prostrednik a pak par oslich a kravskych zadku 🙂

Z bazaru jsme se vydali mistni elektro mini drozkou dohromady za 4 yuany zpet do mesta, omrknout jeste sunday market, bo byla zrovna nedele. Ono vubec elektomotorky a drozky jsou tu strasne rozsirene – dost nebezpecne, clovek si jde po ulici, a najednou ho to malem zajede, pac to neni slyset. Sunday market nic prevratneho, takova vetsi trznice jak pred par lety v polskem tesine. Akorat zbozi je tu nesrovnatelne pestrejsi a jak jsem psal clovek sezene snad vse. Takovou obrovskou zivou zabu s par skorpionama od cinskeho lecitele bych u nas asi nesehnal, nejak se mi bohuzel v cinstine nepodarilo zjistit na co presne to melo byt a skorpion mi stacil v panaku ten prvni den, tak jsem stejne nic nekoupil. Co taky s zivou zabou na kole, mozna misto zvonku.

Pak jsme vyrazili zpet do mesta, nejdriv za 5 yuanu jeste projizdka na cinskem ruskem videnskem kole a dole pak cinsky strasidelny hrad. Jak mali kluci, ale nasmali jsme se :-), hlavne pak kdyz jsme se stali soucasti hradu a vytvorili jsme jednu scenu v prazdne ulicce pro prochazejici cinany.

Po ceste jsme pak ruzne pojidali vse mozne, coz pro nektere melo vecer neblahe nasledky. No musim rict ze za posledni mesic jsem se tak nenasmal jak v Kashgaru s temato klukama.

Na vecere jsme chodili spolecne a dle chuti jsme stridali cinske a ujgurske restaurace. Pri objednavani je nekdy trosku slozitejsi domluva, bo menu jen v cinstine ci ujgurstine a tak se vam muze stat ze si hezky spokojene myslite jak se vam podarilo konecne objednat kure, a oni vam jak Sasovi donesou mistni specialitu, sice vse z kurete, ovsem jen vnitrnosti, hlavu a pod, tedy vse krome masa 🙂

Nejak jsem se pres ten tyden v Kashgaru rozezral, furt a obje jidla jak cinani tak ujguri delali vyborne a parkrat jsem zavzpominal i na kluky v praci a pondelni cinskou kachnu. Tady se pak jidelnicek rozrostl o osli palacinky ci holubi polivku u ujguru.

Tak jsem spocital co vse jsem uz na ceste jedl za masa a jidelnicek zacina byt pestry: prase, kravu, kona, ovcu, osla, kozu, psa, velblouda, jaka, kure, holuba, skorpiona, jakehosi sysla, a pak neco neidentifikovatelneho.

Nejak tu za ten tyden prubezne kazdej z pritomnych postupne dostava strevni problemy, a me to nejak stale miji (tuktuktuk abych to nezakrikl). Teda jeste krome Kayla ten ma problemy permamentne uz vic jak mesic, asi jeste ma v sobe girandiju. Prolezel si i 5 dni v tadzicke nemocnici, a asi tu svinu bakteriju jeste nezabil kompletne. Musim taky nejake antibiotikum na tu potvoru poridit, kdyby me to chytlo.

Ikdyz po problemech v Urumci cinani vyresili klasicky vse totalitne, tim ze odstrihli draty do sveta, tak jak sem tak premyslel, zapomeli asi na jednu vec, ze kdyz se da z Xinjiang lokalne volat po Cine, treba do Pekingu, tak se da do Pekingu spojit i modemem a z pekingu uz internet funguje. No jak jednoduche udelat si takovy jednoduchy tunel, coz se mi pak potvrdilo i u mistnich ze to jde, jen musi mit clovek znameho v Cine mimo XinJiang. Mao proste nemuze vse uhlidat, a to jsem si vsiml az druhej den ze ho maj i na kazde bankovce. Trosku fantasie by to chtelo, kdyby mu dali na hlavu aspon pokazde nejakou jinou cepku.

V utery jsem zjistil podle uctu na recepci ze jsem v Kashgaru uz tyden tak jsme se s Kaylem rozhodli ze vyrazime dal. Zaskocil jsem jeste do cinske ctvrti, kde jsem koupil po ukecane cene na 500 yuanu polarizak, bo ten muj puvodni je pekelne doskrabany a spis dela na fotkach problemy nez uzitek. Pak jsem vyzvedl na recepci kolo, ktere jsem tyden nevidel a udelal jsem dalsi generalku. Vymenil zadni plast, ikdyz ten co tam je doposud je i po 8000 km stale dobrej, ale kdo se ma sakra porad tahat se dvema nahradnima. I brzdove spalky jsou opotrebovane jen tak z pulky (radej jedu nez brzdim) ale vse je zbytecne tezke, tak i ty jsem vymenil za nove. Prostridal jsem opet retaz, promazal vsechny mista ktere potrebovaly vcetne ryzoveho panaka promazani pro me.

Tim se me uzavrela kapitola Kashgar, ktery me opravdu neskutecne nadchl svou atmosferou. Skoda ze clovek ma na to cestovani tak malo casu, verim ale ze touto starou obchodni krizovatkou jeste nekdy pojedu, treba nejakym jinym smerem. Uvidim jak dopadne Sasa, ten se rozhodl ze to bez permitu s batohem zkusi pres Ali, tak pak dam vedet jak byl uspesny. My budem radi, kdyz nas pusti aspon z Kashgaru, pac predevcirem a vcera z prvniho checkpointu smerem na Pakistan byla 2x vracena jedna cyklistka z vedlejsiho hotelu, ze ji po te ceste proste nepusti. Tak uvidime jak budem uspesni my, a o tom si muzete pocist zas za dva dny, tak zatim.

______________________________________________________
PS: jen tak pod carou, pomalu zacinam pripravovat i navrat domu, pravdepodobne nejak kolem 1.11. at se to dobre pamatuje. Uvitam jakekoliv tipy a rady na to, kde sehnat levne letenky. Parametry mam nasledujici (datumy uvadim jen orientacne) pred primou koupi jeste upresnim:

– 1x zpatecni letenka EU<->Indie (cca 10.10./1.11.)
– 1x jednosmerna letenka Indie->EU (cca 1.11.)
– jednosmerna letenka zpet ve stejnem letadle jako cesta zpet u zpatecni letenky
– letiste v EU nejlepe Viden nebo Praha
– letiste v Indii nejlepe Dili nebo Mombai
– do letadla mi musi vzit kolo s baglama a nesmi to moc stat

Tak jestli mate nekdo nejake fajn rady a zkusenosti, uvitam veskere tipy. Piste klidne primo sem do blogu, pripadne na muj mail (stejny jak blog, jen misto prvni tecky je @). Dik.

Clanek byl publikovan v Neděle, 23 srpna, 2009 at 17:00 v rubrice Z Lyse hory do Indie. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.