Ahoj vsem, dva dny pryc a tak jak jsem slibil prichazi pokracovani. S vypravenim jsem skoncil prekrocenim cinskych hranic a tak jsem se ocitl v ujgurske provincii XinJiang.

Prvni co jsem potreboval, bylo vymenit penize. Nikdo tu uz nemluvi rusky ani anglicky, vsude napisy jen v obrazkach. Tak prislo na radu me mavani rukama ala „skladani vysavacu“ pri vykladani a bylo po problemech. Nejaky zaklad yuanu jsem mel tedy v kapse, tak mohu dal. Od kyrgyzskeho policajta jsem jeste dostal tip ze na druhe strane za carou u reky bude jeste kousek gsm kyrgyzskeho signalu, tak jsem pslal posledni sms a vyrazil dal.

Krajina byla trosku vlnita, pohyboval jsem se mezi 2400m-3000m v kanonech a horach, ale hlavne cesta byla 100% asfalt. Parada, vylozene jsem si to uzival.

Kdyz prisla prvni dedinka, zaludek zavelel stop pro nejake jidlo. No nejprve byl podle cinskych napisu problem najit nejaky dum kde by neco varili, posleze uvnitr si zas rict o neco co by se dalo jist 🙂 Nastesti jsem po ceste nastudoval par znaku a tak se mi podarilo objednat si nudle se zeleninou (neco na zpusob lagmanu, ale bez masa), vyfasoval jsem hulky bo nic jineho tu nemeli a hura do toho. Myslim ze s adaptaci na mistni prostredi nebudu mit problem. Jeste vychytam par slov a vse pujde zas jak po masle, jen zacatek mozna bude mirne obtiznejsi bo je to tu pro me vsechno nove.

V kafe a vubec po dedinach, me prijde ze je tu vetsina lidi ve vojenskych maskacich, rikam si to jsem asi jeste blizko hranic, vsichni strasne duleziti, neusmevavi, kdyz jim, pozoruji kazdy muj pohyb, hlavne me neobratne ruce s hulkama.

Kdyz jsem vyrazil dal, prisel prvni obycejny mestsky checkpoint, kontrola pasu a prvni krizovatka se smerovkou s napisem pouze v cinstine a ujgurstine. Nastesti jsem si pamatoval dva symboly pro Kashgar z jedne mapy, tak nebylo co resit. Krajina byla stale impozantni, na vecer jsem vystoupal do sedla v 3000m, kde kouzek za nim jsem postavil stan. Teda aspon jsem se snazil, bo byla brutalni vichricce a tentokrat jsem nikde nemohl najit nejake vhodne misto aspon s malym zavetrim. No aj jsem byl na sebe nastvany, takovou praci s vyberem mista na vetrne hurce sem jeste nemel, a o kus dal za sedlem to bylo stale stejne. Cca po hodce jsem zavelel ke strani, at fouka jak fouka stan poradne upevnim a bude to. Jenze to se rekne vichr byl takovy ze i na miste kde jsem se rozhodl postavit stan foukalo tak, ze sam jsem mel problem jurka postavit. Nakonec se prece jen podarilo a v mirnem zavetri kymacejiciho se stanu jsem si uvaril i veceri na cinske pude – a nebyla to cinska polivka.

Pri prohlidce baglu na care jsem zjistil, ze mam s sebou jeste celej pytel neloupanych buraku, tak vecer nad mapou ve stanu, za duniciho vetru rychle ubehl a v pokidu jsem prostudoval dalsi cestu.

Celou noc pak pekelne funelo, ze aj jsem mel strach aby to stan prezil. Do toho parkrat silneji zaprselo (jeste ze jsem nespal v doliku, kterej jsem pri hledani zavteri objevil a kde nefoukalo, byl bych 100% vyplavenej). Rano kosa jak sfina, slunko nikde abych stan ususil, vsude jen same mraky. Nu tak idealni cas na poradnou snidani. Dal jsem si tentokrat zalezet a cely proces ranniho stravovani zabral 2 hodky, sak nebylo kam spechat bo do Kasi jsem to mel mit prevazne z kopce, a hned jak jsem dojedl, tak aj slunko vylezlo.

Ikdyz to melo byt prevazne z kopce tak pri prijezdu do Kashi jsem mel zas nastoupano pres litr, ale sklesano kolem tri. Ten den jsem v poklidu dal 156km a dojel do Kashgaru uz kolem peti hodin. Vyborny byl posledni pres 80km dlouhy tahly mirny sjezd s vetrem v zadech okolo reky. Samotna cesta z posledniho sedla byla fantasticka. Krajina kterou jsem projizdel me opet dostala. Neco jsem nafotil, ale jak jsem jiz jednou psal, to se musi videt naprimo.

Po ceste jsem projel pres 3 checkpointy a za poslednim po obrovske ceste 20km do mesta. Zprvu mensi problem s orientaci pri hledani hotelu, bo domluva s mistnimi je zatim pro me obcas slozita, navic oni sami mistni obcas nevi ktera ulice je ktera, ale nakonec se zadarilo.

Hotel vypadal luxus, cena 35juanu za noc na dormu pro 3 pro prvni noc neni zas az tak hrozna (ikdyz na cinu je to uz celkem dost). Jelikoz nevim, co tam bude jeste za lidi, kolo s vecma nechavam na recepci. Ten vecer se mi uz nejak nechtelo experimentovat a trajdat po meste a tak jsem zasel do vedlejsiho FuBaru, kde si dal par japonskych dvanactek a od majitele baru dostal present drink. No, sila vodka, tequila, absinth (z ceska), nejake hodne ostre koreni, a uvnitr skorpion, pak to zapalil a ja to do sebe kopl vcetne brouka. Nakonec pak divokej vecer to byl 🙂 a fajn lidi jsem potkal. Na hotelu jeste pak navsteva cechu z kyrgyzstanu, kteri mi na recepci nechali vzkaz at se zastavim a tak jsme jeste dopili slivovicu kterou meli s sebou a bylo.

Bylo potreba po narocnem useku a zmene prostredi trosku vycistit, ovsem ne tak moc 🙂 rano bylo hodne krusne, tak mi na ceste snad jeste nebylo. Do doho vseho priserne vedro, ideal na takovy poststav. Na hotelu me rano majitel FuBaru jiz z dalky zdravil, at se vecer zase zastavim, tak to vypada ze uz tu mam po prvnim veceru par znamych.

Vyrazil jsem do mesta ze dam nejake jidlo na spraveni, ovsem vsude kolem jen same maso, maso na ktere jsem nemel ani pomysleni. Po chvili se mi podarilo najit neco podobne plovu, tak se po par cajech a jidlu udelalo lip.

Vyrazil jsem hloubeji do stareho mesta, ktere me uz prvni den okouzilo svou unikatni atmosferou, od staveb, bazaru, lidi na ulicich, svym srumotem. Postupne jsem se tak zacal seznamovat s krasami Kashgaru a ihned prvni den jsem byl rozhodnut ze si zde udelam poradny oddych a zustanu v Kashgaru aspon tyden, o kterem vam povykladam opet za dva dny v dalsim pokracovani.

Clanek byl publikovan v Pátek, 21 srpna, 2009 at 17:00 v rubrice Z Lyse hory do Indie. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.