Ahoj vsem,
preji dobrou chut k nedelnimu obedu po kterem si muzete v poklidu precit pokracovani meho putovani ve kterem definitivne nastala vetsi zmena v krajine. Ja ted momentalne v Jalalabadu a musim rict, ze hory v Kyrgyzstanu jsou poradne a nektere sedla s kamenitym povrchem silnice mi daly (a jeste daji) pekne zabrat, ale vse zas poporadku, a jelikoz po nedelnim obede se ma hlavne odpocivat, tak abych vas netrapil, tak jsem clanek tentokrat rozdelil na dve casti, kde publikovani druhe casti jsem nastavil na pondeli vecer.

V Karakolu rozhodlo o dalsim smeru hned nekolik veci. Potkal jsem 2 cyklisty kteri se vraceli z me planovane trasy, ze se jim sedlo diky snehu nepovedlo prejet a hlavne zas zacalo chcat. Jak jsem jiz psal, i mistni jsou tu z toho pocasi, okolo jezera, letos nejaci smutni. A tak bylo rozhodnuto, ze se vratim do Balakhylu. Dopoledne jsem sedl jeste na net, odkud jsem vam psal posledne a kolem obeda se nechal odvest busem zpet na zacatek jezera, a tak jsem na ceste poprve pouzil dopravni prostredek. Ovsem vsak pouze k navratu do Balakhylu, tedy do bodu, kde jsem jiz na kole byl. Rychlejsi to melo byt severni stranou, takze jsem ani nejel stejnou cestou a za celych 225km, ktere jsem si ty dva dny odslapal do Karakolu chtel typek za cestu zpet jen 140som, coz je na tu vzdalenost slusna cena (56kc). Cena odpovidala ovsem i rychlosti, pac tou rychlejsi severni stranou jsme jeli cca 5hodin. Aj jsem si pochvaloval ze jsem se vyhul tomuto severnimu useku jezera, bo silnice byla uzka, nevedla ani pobliz jezera jako jizni pulka a diky spatnemu pocasi se nebylo ani moc na co koukat, navic byl na ni provoz jak prase a ridici tu v KG jsou dost bezohledni, kdyz neuhnes mimo silnici jsou schopni te sejmout.

Vysedl jsem tedy v miste ktere jsem jiz dobre znal, koupil chleba na cestu, chvilku jel po stejne ceste jak pred 3mi dny a pak uhnul a pomalinku zacal stoupat nad jezero smerem ke Kochkoru. Vystoupal jsem do nejakeho sedla kde jsem od mistniho kyrgyzskeho paru trampiku na masine se sajtkou dostal tip na cestu po okolnich krasach smerem k Oshi. No priroda a panoramata super, se 3ma sedlama jsem i pocital ale zapomeli mi prozradit jeste par detailu jako dalsich 5 sedel a pod, k tomu se ale jeste dostameme.

Za sedlem jsem jsel kousek k nejake horske prehrade, kde jsem na klidnem mistu se super vyhledem na jezero postavil stan. Rano jsem v poklidu dojel do Kockhoru, v mistnim CBT jsem si z detailni vyvesene mapy udelal par poznamek a nakresu o me nasledujici trase na 200km horama.

Pres obed v jednom kafe me moc potesilo ze se mi pres skype na mobil dovolala Klarka se sestrou oslavujici toho casu narozeniny, jeste jednou tedy vse nejlepsi, stejne to pak jeste jednou oslavime az se vratim. Pak jsem po ceste potkal 2 motorkare z polska mirici do tibetu a v zapeti 2 holandany na kolech, ze kterych pak vypadlo ze v Bishkeku potkali Henka.

Vystoupal jsem paradim kanonem do osady Sary Bulak (2250m), kde jsem dokoupil posledni zasoby na cestu, bo dal uz nemelo byt vubec nic na pekne dlouho. No ani tady poradne nic nemeli, byl jsem rad ze jsem sehnal aspon kus chleba. No venku tu byli nejaci doterni a otravni, premrstene ceny za vodu a aj za hajzlik venku pred hospodou chteli nejake somy, tak jsem jen koupil ten chleba co nemeli ale ukecal jsem to a rychle pokracoval dal.

Par kilaku za osadou jsem uhnul vlevo, nadobro na dalsich 300km skoncil asfalt, ktery vystridala kamenita cesta a ja si to zacal stoupat pomalu k prvnimu sedlu na ceste k jezeru Son-Kol. Pri jsezdu do udoli jsem skoncil v prikope bo okolni panoramata byly fantasticka 🙂 – no to se musite min kochat pane doktore. Nastesti nic vazneho se nestalo.

Slunko svitilo, na nebi ani mracek, prijemnych 36 stupnu s horskym slunkem a chladicim vetrikem a ja si to pokracoval mirnym stoupanim udolim ricky v prijemnem velmi pozdnim odpoledni. Kdyz se slunko chystalo schovat za stity skal, vyhledal jsem misto na spani. V tomto prostredi to neni zadny problem, kolem potoka jsou krasne zelene plane, ja si ovsem vyslapl cca o 100 vyskovych metru do strane na malou vyvyseninu, odkud jsem mel ze stanu paradni rozhled na cele udoli. V noci se uz trosku ochladilo, samotny spacak je s teplotou konfortu na hrane, a tak jsem oblekl i druhe tricko. No nevim jak v tomto spacaku bude prijemne pri -15, nastesti tepleho obleceni mam az az (spis naopak premyslim co jeste vyhodim)

Rano absolutni luxus na druhou, slunko pekne zacalo hrat, udolicko cele krasne podemnou. No paradni to snidane v trave a tak se mi ani nejak nechtelo dal a jeste hodku jsem se povaloval a kochal. Nejak se to ani poradne neda vyfotit abych vam popsal jake to tu je.

Kolem 10 jsem vyrazil zas dal mirnym stoupanim kolem potoka s dobrou naladou. To jsem ovsem jeste netusil ze za par kilaku me ceka brutalni stoupak do sedla. Na cca 8 kilometrech jsem vystoupal o 950m vys. No mistama se ta silnice tak zvedla ze jsem chvilema po kamenech i tlacil. A tak spoupani do prvniho vyssiho sedla (3420m) mi trosku (spise vice) dalo zabrat. Behem cesty do sedla kolem me projelo par aut a i ty zde mely dost problemy. Kazdy dolival vodu z potoka pobliz a nektere partie davaly na 2x s poradnym rozjezdem. Namahu nastesti kompenzovala fantasticka panoramata a spouta kolem pobihajicich nadhernych koni.

Kdyz jsem se priblizil do sedla, tak tam nastesti byly uz jen zbytky snehu a tak nenastaly dalsi komplikace s prenasenim veci – to me prej teprve ceka.

Po delsim odpocinku v sedle jsem zacal konecne pomalu klesat, kolem silnice se prede mnou zacaly schovavat do der sysli ci svisti (vzdy jak jsem se zacal blizit jeden piskl a dalsich 5 se schovalo :-)a jak jsem se blizil k jezeru zacaly se objevovat prvni jurty, na silnici mi pribihaji naproti decka, kazdy na me mava a zve na kumyz. Obcas neodmitnu a tak obcas na jeden hrnek zaskocim. Kumyz je vlastne zkvasene konske mleko a tady okolo Son-Kol mi opravdu moc chutna (ikdyz zprvu se mi do toho moc nechtelo).

Kdyz jsem se ptal na cestu u jedne jurty byl jsem jednou odlapen mistnimi, kteri me hned zacali hostit a nechteli pustit dal. Tucne baraniny uz mam obcas celkem dost ale tu se tezko odmita cokoliv, vseci se pak citi moc urazeni :-), nastesti pri skupinovem foto jsem si kus tucneho odlozil na kolo, a nez jsem stihl celou bandu mistnich vyfotit, vyskocil na kolo pes a vse sblajzl.

Dal okolo jezera to bylo obdobne, vsude plno pobihajicich koni, jakmile se objevila jurta, tak hen „kumyz popij !“ Moooc prijemne to tu prostredi. Obcas jsem pozoroval mistni jak vlastne ziji, moc se mi libilo jak totalne vsechno zuzitkuji vcetne posbiranych hoven (pardon, teda konskeho a jaciho trusu) na topeni. Okolo casti jezera projizdim v krasnem pozdnim odpoleni akorat uz druhej den zacinam byt kumyzu mirne prepity, bo to do me kazdy vali horem dolem.

Kdyz jednou u me zastavilo auto, nabizejiciho me co jineho nez kumyz, dali jsme rec (jeste ze uz valim dobre rusky 🙂 a typek ze musim zajit primo k nim, ze bude navareno a ze u nich v jurte muzu prespat, ze uz tam ma nejake 2 dalsi hosty, a tak se i stalo. Vecer jsem jeste od potoka s mladym synkem a jednim oslem nosicem nanosil vodu, pojedli jsme vse mozne (tezko pri te tme a jedne svicce rict co jsem to vlastne vsechno jedl, predpokladam ale ze maso bylo prevazne z jaka a konske, tak jako mliko, maslo a pod. (a samozrejme ze kumyz). Jak zapadlo slunko teplota ihned klesla na 5 stupnu a v noci pak bylo pod nulou, nastesti v jurte bylo prijemne teplo a ja dostal jeste nejakou teplou kozesinu a perinu na prikryti, tak jsem ani spacak nevytahoval.

V noci mi za jednim uchem za jurtou hykal osel nosic, za druhym pak az do jedne stekal pes, a za za hlavou obcas zvuky od koni, kteri byli porad nejaci cili, a v dali pak jeste nejake dalsi zvuky ktere jsem vsak uz nedokazal zaradit. Nejsriv jsem myslel ze u toho neusnu ale nejak jsem se zaposlouchal a behem chvilky spal a spalo se mi u toho dobre. Byt to u nas (jako v Km), tak ze sousedni jurty uz mame ve schrance stiznost na nadmerny hluk neukaznenych psu, ze … ? 🙂 Kazdemu takovemu bych doporucil na chvili vypadnout za mesto.

Rano jsem udelal par fotek a pomalu se vydal dal kolem jezera tesici se na dalsi ranni kumyz 🙂

Aby toho zas nebylo najednou moc, tak jsem tento prispevek rozdelil zas do dvou casti a to na dil o ceste k jezeru a dil o ceste od jezera, ktery na vas ceka a automaticky se vybublikuje za dva dny, kdy bych mel nejak prijizdet do Oshe. Aby jste ovsem neprisli zkratka, tak do fotogalerie jsem vam tentokrat pridal dve serky ( KG03 a KG04 ), tak budete mit aspon do vypublikovani pokracovani na co koukat. Prozatim se tedy mejte a hned zitra vecer tu mate pokracovani.

Clanek byl publikovan v Neděle, 26 července, 2009 at 08:44 v rubrice Z Lyse hory do Indie. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.