Salemetsiz be,

tak zase jsem se posunul o kousek dal a dojel jsem konecne po te pustine opet do civilizace. Momentalne se nachazim v Turkestanu a na tachometru mam uz 5649 km, takze to vypada ze co se tyce kilomteru, tak jsem uz za pulkou me cesty – te jednoduzsi casti.

V Aralu jsem nakonec zustal 2 noci, potreboval jsem zaridit jeste nejake malickosti jako napriklad registraci. Ikdyz Tworbo projel cely KZ bez problemu bez registrace, tak nekteri zas diky tomu ze ji nemeli prisli do rizku s milicii ve vetsich mestech a pak je to stalo dost penez. To ze je registrace nutna do 5ti dnu po vstupu do zeme je napsano i anglicky z druhe strany imigracni karty.

Nejprve jsem nasel miliciju, kde me poslali nekam, ze oni to nedelaji. Pak se mi podarilo najit imigracni, jenze byla sobota. Do pondeli se mi cekat nechtelo a postestilo se sehnat mistniho sefa, ktery rek at prijdeme v nedeli v 11. To jsem ale nevedel ze v KZ jsou 2 casove pasma a od Aralu dal je zde zas o hodinu vic, nez v predchozi casti Kazachstanu, a tak jsme se s nasim policejnim bossem minuli. Kdyz se mi ho podarilo k veceru opet sehnat, nastalproces registrace. Ze jsem v Kz uz vic jak 14 dni a ze je to velkej problem pac jsem porusil zakon a pokuta bude 200$. No zacal jsem opet mlzit, storka o registraci za hranicemi a v Atyrau, ale ze neni razitko, ze 10 dni jsem jel moc narocnou trasu stepi piskem bez lidi, vody v silenym vedru obcas prohodil nejaky vtipek na odlehceni situace a zacalo to vypadat nadejne, pac i boss se obcas zasmal. Probrali jsme i to ze by primo na hranicich meli vice informovat lidi o nutne registraci a jako milicia pomahat. Jsme ovsem v byvalem rusku a tusil jsem, ze to asi bude chtit nejaky uplatek, pac zakon jsem defakto opravdu porusil a neznalost neomlouva. Zatim jsem odolaval ze to projde bez penez. Nu boss zavolal toze nevedel jak z nas uplatek dostat, tak zavolal (zrejme jeho zena) mistni prekladatelku, ktera umi anglicky (ikdyz jsem ji nepotreboval, pac uz charaso panimaju po ruski). Ta nam znovu vysvetlila do jake jsme se dostali situace a ze v dalsich mestech bychom meli mozna velke problemy. Stale jsme byli na 200$ a kdyz i ona pochopila ze penize ze me nikdo nedostane, tak boss udelal ochotne po 3 hodinach na miliccii konecne razitko do imigracni karty a ta jeho zenuska si rekla o 20$ za preklad. Ovsem stale jsem trval na tom ze penize ze me nedostane a tak jak skoncil cely tento proces a vitezne jsme odesli s razitkama v pasech a zadarmo, tak za ochotu mistniho sefa a ze to tak vse dobre dopadlo jsme jim nakonec dali dohromady (teda za preklad te jeho zene 🙂 1500T coz je nejakych 7euro. Oni spokojene nasedli do auta a my to sli zapit dobrym tocenym shimkentskojim pivem a nezustalo u jednoho :-). Cas tu nejak strasne leti a uz o pul ctvrte rano nas vyhazovali z posledniho baru.

Rano jsem na hotelu zacal balit, vyzvedl vyprane pradlo a zaskocil se mrknout do mistniho pristavu bez more na vraky lodi, na bazaru nakoupil vse potrebne pro dalsi etapu a neco po obede se definitivne rozloucil s Aralem. Odjezd byl tezky, sileny severak, vsude plno pisku, ale hlavni tah se pak pekne stocil na jih a konecne hral vitr v nas prospech. Tentokrat to bylo jak na motorce, temer bez slapani jelo kolo uplne samo cca 26km/hod. Pohoda jazz. Uz kolem pate jsme meli za sebou pres 100km, pac zastavit se v tom vetru nedalo. Pomalu pisecna boure tady v te stepi, nastesti po 50km se krajina zacala zase trosku menit zacalo se zelenat na lepsi casy a obcas se objevila i nejaka vetsi kaluz nebo kanal s vodou, pisek z vychrice jsem ovsem plival jeste dobrou pulhodinu.

Pres noc vitr sice ustal, ale rano s vychodem slunka vse zaclo nanovo. Bohuzel vsak nase cesta se stocila opet primo na vychod a tak to byla v tom „raketovem“ vetru, pekna makacka. V jednom kafe jsem se ptal jestli tady tak fouka porad a dostal jsem asi obdobnou odpoved jako tworbo, ze pred vema dny (coz by se zacatkem vetru odpovidalo) startovala z Bajkonuru raketa a to prej udela ve vzduchu takovej bordel ze pak 5 dni takto fouka :-). A musim rict ze takovejto vetr jsem zatim na ceste nemel, obcas me to primo zfoukava z kola.

Situace s vetrem pomohla Henkovi s rozhodovanim a definitivne zmenil sve plany. Rikal ze Tibet vzdava a ze z Kyrgyzstanu preleti cestovat za svym znamym do Finska. Tak jsem se s Henkem rozloucil, bylo to moc dobre zprijemneni cesty tady v te kazasske pustine. Cestu do Biskeku se rozhodl urychlit nakladakem a hned napoprve ho vzali az do 750km vzdaleneho Shimkentu. Me do Kyrgyzstanu pusti az 10.7, takze mam more casu uzit si to tu sam pomalu v tom vetru.

No byl to obcas v tom raketovem vetru zahul. Neco na tom mozna bude, pac i dalsi mistni potvrzovali ze 21.6. Amici pousteli z bajkonuru nejaky soukromy let a vsicni si staly za tim ze je to tak s tim vetrem na 3 dny vzdy obcas ze z toho i na 2 hodiny zaprsi. Skoda, propasl jsem ten start jen o 2 dny.

Rano jsem dojel do Bajkonuru. Co se tyce kosmodromu tak tam je to se vstupem rovnou zabity, a jak mi mistni radili povoleni by de mozna dalo vyridit v gastinici ve meste Bajkonur na druhe strane tranzitni silnice. Jenze samotne mesto je taktez uzavrene. Chvili jsem debatoval s miliciji na prvnim KPP, probehlo par telefonatu s centralou, prej o me ale nic nevedi a ze me neocekavaji. No ja se moc divil :-). Samotne uzemi kosmodromu i mesta ma pronajate Rusko do roku 2050 a plati za to 115 milionu dolaru rocne

Proniknout se na poprve tedy nepodarilo, tak jsem si zajel dat obed do hospudky pobliz a tam jsem narazil na typka, ktery ze me do mesta propasuje. Tak jsem neodmitl a udelal si aspon autem prohlidku uzavreneho Bajkonuru. Pohodovej borec, no akce jak blazen, zavezl me i s jeho kamosem k cernemu vstupu, on sam projel pres oficialni KPP a uvnitr zas hop do auta. No mesto nic moc, uvnitr normalni mesto, na ulicich par vyslouzilych raket a letadel a samozrejme Lenin. On sam pracuje v kosmodromu, tak jsem pak v hospudce pokecal, a koupil oboum za ochotu aspon pivko, ovsem rikal ze do kosmodromu me propasovat nelze, tam ze to hlidaji moc. Tworbo to zkousel oblecen v tricku s Gagarinem a taky neuspel. Prijemnejsi pak bylo, ze po navratu zped do hospudky mi sefko domluvil exkurzi v Shymkentu do mistniho pivivaru, coz v tu chvili bylo nejakych 680km. Shymkentskoje pivo je prej nejlepsi v KZ.

Vetr nejak po 3 dnech (jak rikali mistni 🙂 ustal a ja se vydal dal. Po ceste probihala klasika vsichni mi tradicne troubeji na pozdrav a obcas zastavilo nejake auto a chteli se fotografovat. Tak mam aspon mozna domluvene spani v Kyzylorde. Prejel jsem reku Syrdarju a stan postavil nejak 15km pred III Internacional (zajimavy nazev mesta).

Tak nevim co bylo horsi, zda ten vetr nebo uplne bezvetri jelikoz se vyrojilo silene mracna agresivnich komaru. Uvaril jsem klasiku (testoviny s rybama) ale byl to boj o holy zivot. I pres tentokrat, jiz hodne blizke vyti nejake smecky psu (a to neni zadny mesic), jsem byl nucen i s jidlem uprchnout do stanu. Bud me sezerou vlci nebo komari, tu si clovek nevybere.

V noci kolem 3 se spustil uplny uragan (ze by zas start rakety?), tak jsem radej jeste fixnul stan. Aspon to ofouklo ty komary. Po ceste me konecne zastihla i prvni srajda. Tezko rict z ceho to bylo, bo tu jim a piju vse jak mistni. Pravdepodobne z posledniho masa, mozna z vody, ale kdo vi z ktere, jestli z te mistni, kterou si filtruju, nebo z tech silene presycenych co kupuju (jine nejsou), to si clovek nevybere, ale aspon si organismus zvyka. No jizda se tim mirne zpomalila 🙂 Tady by to Miro bylo neco pro SZPI, myslim ze databaze na petrzeli by byla za tyden bez mista. Chce si to proste jen zvyknout. Kdyz si tak vzpomenu tak u nas to pred 20 roky bylo mistama podobne.

Ten den mi bylo trosku trudno, uz zas jedu sam, krajina porad stejna, od cajcharny k cajcharne tak 70km, do toho ta srajda, zacal zlobit zadni naboj… Nastesti, a to v pravou chvili, se ten den zacalo zelenat, krajina se diky systemu kanalu ze Syrdarje razem zmenila, dediny uz od sebe zacaly byt bliz a bliz, tak hned bylo veseleji. I ty strevni problemy k veceru ustaly.

Jak tak jedu stale po stejne silnici M32, tak uz me tu znaji snad vsichni ridici autobusovych dalkovych spoju, kamionaku a i spousta jinych ridicu pendlujicich po trase. Neustale troubeji a mavaji, celkem casto zastavuji na pokec. Je fajn potkavat na ceste zname tvare :-). Dostal jsem i spoustu kontaktu a pozvani v dalsich mestech, tak toho treba vyuziju. Casto me presvedcuji, at nahodim kolo do nakladaku a jedu rovnou s nima, ale na konec KZ to mam uz kousek, cas me netlaci a krajina se zacala menit, tak odmitam. Tak me aspon pak vetsinou obdaruji nejakym padarkem.

Tim jak se zacala krajina menit nastal i jeden problem, a to ze neni kde spat. Vsude dokola jen sama voda a ryzova pole plna vody. Pres den nad polema litaly letadla a sazely v oblovskych plochach ryzi. Se ani nedivim, ze ten Aral vyschl, kdyz je vsechna voda rozlyta zde v okoli. Tentokrat to bylo se spanim trosku narocnejsi, bo mesto Kyzylorda se blizilo a vody neubyvalo, jen poletujici haveti na kvadrat se vzdalenosti a ubyvajicim svetlem pribyvalo. Pekne suche misto kde bych byl nikym nepozorovan jsem nasel az nekde 2 kilaky v cestickach mezi ryzi. Nasledovala bleskova akce staveni stanu, bo otravne haveti kolem, bylo diky te vode, mraky a bez nejakych protahovani rychle do stanu.

Rano jsem to mel do mesta jen 10km tak si rek ze snidani necham tentokrat na kazasich. Kyzyl-Orda (prekladem Rude Hlavni mesto) je byvale hlavni mesto Kazachstanu za sojuzu do 1929, ovsem kdyz jsem dojel na centralnuju ploscad, tak nikde nic, pusto jak ve stepi. Dostal jsem tip na restauraci Praga, tak jsem ji jako nasinec musel navstivit. Bohuzel jsem tam byl asi moc brzo, jeste nevarili.

Nastesti hned vedle byl servis, tak jsem provedl opet rozborku sborku zadniho naboje. Nejak me v nem pri kazde otocce chrasti – ale jen na zatizenem kole, kdyz jedu. Kdyz to mam nalehko,tak nic. Vse poradne vycistil , nacpal vazelinou. Ale nepomohlo. Jak jsem se na to dival vypada to ze je trochu prohla oska, tak to bude asi tim. Zadni mam nastesti jeste jednu ale chybi mi k ni koncova matice z pod kazety, ktera je na te co mam v kole taky nejaka hodne vyosena. Treba se mi povede sehnat v Biskeku, ale pochybuju. Od Rostova jsem uz na obchod, kde by meli takoveto veci uz nenarazil.

Posleze jsem se vratil do restaurace Praga 7, kde me odchytl sef a po debate odkud,kam jsem se stal VIP hostem, vse na ucet restaurace. Behem chvilky byl kole me cely personal, provedla se prohlidkla restaurace od kuchyne pres bar az po luxusni salonky a posleze nastalo hodovani. Puvodne jsem myslel jen na snidani, ale kdyz po predkrmu a polivce mi prinesli na stul pulkilovy vynikajici kavkazsky saslik a salaty, vypadalo to ze ten den uz nikam nepojedu. Kralovsky se tam o me starali a tak se snidane protahla prubeznym pojidanim a popijenim shymkentskojim tocenym a klabosenim s personalem az do 3 odpoledne. Az pojedete nekdo kolem, tak se tam urcite zastavte a pozdravujte.

Po 3 hodine se se mnou vsichni rozloucili, bo dalsi chody jsem uz opravdu nemel kam davat a ja se vydal zas o kousek dal. Rikal jsem si ze ten den uz toho moc asi neujedu, a tak s dobrou naladou jsem po 20km zastavil v prvni cajcharne, kde do sebe nalil jednu konvu caje s mlikem. Nevim co do tech caju tady davaji ale vzdy me to tak nakopne, ze kolo pak jede temer samo a nemuzu ho ubrzdit a tak jsem ten den nakonec ujel 123km. Fakt nevim, ale je to sila.

Nyni jsem tedy dojel do Turkestanu
a zavital jsem ke svym znamym ktere jsem potkal na ceste pred Aralem. Alibek me vrele privital a stravil jsem s celou velkou rodinou velice prijemny vecer, bohuzel mam dnes rano po vcerejsku ale nejaky rozhozeny zaludek. Nevim cim to bude 🙂 Turkestan jako takovy je velice vyznamne misto pro muslimany, nachazi se zde obrovska mesita a rika se o ni ze je o unikat srovnatelny s Mekkou. Odpoledne azsrovnam sve zaludecni kyseliny a vyridim potrebne veci na internetu, tak se dam na obhlidku a poreferuji priste.

Prozatim se tedy tradicne mejte moc fajn, at uz vam tam prestane prset a vysvitne trosku slunicko (ale neprehanet, at to tam pak nemate jak ja tady :-))

Clanek byl publikovan v Pondělí, 29 června, 2009 at 06:57 v rubrice Z Lyse hory do Indie. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.