Tak jsme tedy na Kanarech, konkretne na ostrove Tenerife v marine Radazul na jizni strane kousek od Santa Cruse.
Vecer stale prsi a tak sedime v hospode v marine. Sledujeme v TV, ze s nama opet prijela i prirodni katastrofa, kterou tu dlouho nemeli podobna te na Madeire / deste, zaplavy, sesuvy, … tak nevim, jestli nez od tud odjedem, by nemel nekdo zavolat na Kapverdy, at se pripravi, ze jedeme…
Rano pujcujeme auto (56 eur / den), jednak potrebujeme dokoupit zasoby a bombu na plyn, a take se chceme rozhlidnout trosku po okoli.
Feda zustava v marine, zbytek se jedeme podivat do hor, smer Pico de Tiede / nejvyssi vrchol Spanelska a tez Atlantiku.
Spodni cast Tenerife na nas pusobi dost negativne, vsude same panelacky, cesty, zadna zelen, … nastesti po par kilometrech uhybame smerem do hor a krajina se razem meni. Projizdime lesy, a stale stoupame, dostavame se do mraku a neni nic videt. Nekde v pulce cesty k vrcholu zjistujeme, ze auto co jsme pujcili ma v tech kopcich vetsi spotrebu nez jsme cekali a rucicka na nadrzi rapidne klesa k nule, tak vyvstaly opravnene obavy ze nedojedem a ze nam bude par litru benzinu chybet 🙂
Po dalsi pul hodine jsme ve vyssce pres 2000m, mraky zustavaji pod nama a kolem nas se objevuje uzasne scenerie okoli a samotneho vrcholu zasnezene sopky Tiede a tak se cesta zacina natahovat neustalyma zastavkama na krasnych vyhlidkach.
Autem zastavujeme pod vrcholem u spodni stanice lanovky (2450 m n.m.), ktera je vsak zavrena – se silnymi desti na vrcholu hodne nasnezilo, proto jsou treky i lanovka zavrene.
Prozkoumavame tedy dale alespon okoli samotne sopky, sopecne planiny, napadane lavove kameny, …
Den ubehl velmi rychle a my se z hor vracime smer civilizace, benzin nam nastesti tak tak vysel, dolu to uz bude jen z kopce, takze hned po dotankovani do pujceneho auta nasleduje ukol jeste nekde dokoupit zasoby na lod a vymenit plynovou bombu, coz se pro nas bezny typ bomby, ktery se pouziva i u nas doma, ukazal trosku jako orisek / ktery jsme ale v jednom zelezarstvi nakonec vyresili. Pak jsme nasli i potrebny supermarket, dokoupili potrebny proviant a zbyvalo se vratit do mariny a vratit auto. Myslim ze hned na potreti jsme marinu trefili 🙂 Ono ikdyz je clovek v tech prikrych kopcic primo nad cilovym mistem, tak cesticky jsou klikate a casto slepe, takze chvilku trvalo natrefit zpet tu hlavni prijezdovou silnici.
Vse pripraveno a muzeme zase vyplout. Teda vlastne nemuzeme, jeste se musime na lodi rozloucit se Stetinacem, ktery plavbu na Kanarech podle planu konci. Zkouseli jsme ho ukecat at pokracuje s nami jeste dal, ale nedal se 🙂
@Stetinac: Bylo to tu stebou moc fajn, az dorazis tak pozdravuj doma, my plujeme dal. A za mesic, sraz v Jachtu.