Z Madeiry odplouvame na vecer, po vyjezdu z mariny fouka prijemnych 20, davame kurz 170, plne pradlo a ikdyz zde v toto obdobi nam prevazne mel foukat zadobok, tak my musime mit zas neco special a tak si to hrneme pekne na stoupaka nejakych 7 – 8kn. V noci mirne refujeme s prifukujicimy poryvy, avsak rano jdeme zas do plnych. Stejnym zpusobem probihal i dalsi den a noc. A tak se bez jedineho obratu ocitame jiz dalsi dopoledne pred Kanarskyma ostrovama.
Tam se nam mirne meni smer vetru a pred nami se rysuje slusnej lijak.
V prudkem slejvaku se zas konecne vseci odsoluji a s pohledem na rysujici se skaly Tenerife v mrakach a desti padaji komentare typu „nerozumim lidem co litaji na Kanary na vanoce za teplem a slunkem, dyt to tu vypa jak v Patagonii“
Ale i tak, tyto „patagonske“ scenerie Kanaru vypadaji uzasne, nez nam teda se silicim destem opet mizi ve sloupech vody.
Kolem vychodni casti Tenerife krizujeme proti vetru a po par hodinach priblizovani k cili veli kapitan, ze dost bylo hrani, prikrmime motorem a zbyvajicich 8nm kolem jizniho pobrezi dojizdime v hustem desti do mariny Radazul, kde stihame jeste i natankovat, pred samotnym vyvazanim na molu.