Vypluti z Gibraltaru bylo z duvodu priliv/odliv proudu v kanale nacasovano na dopoledne. Doplnujeme naftu a vyrazime. Mijime opet les tankeru a kontejneraku, stacime na zapad a po dalsi hodine mijime spanelsky nejjiznejsi bod evropskeho kontinentu.

Netrva to dlouho a kolem 17:00 se loucime se Stredozemnim morem a konecne nas vita Atlanticky ocean, coz pochopitelne vyzadovalo mensi oslavu, vcetne neopomenuti na Neptunova.

Z duvodu velkych hluchych mist v predpovedi, pro primy kurz na Kanary, volime nakonec vyhodnejsi smer na Madeiru. Fouka pekny zadak, dalsi den ale i pres to prikrmujeme motorem / stejne jsme potrebovali dobit i baterky (kdy nejmenovana hlidka zkonstatovala ze autopilot ma v danou chvili stejne jiz jistejsi ruku na kormidle 🙂

Dalsi den je hodne na pohodu, sviti slunko, avsak pres den vitr opada. Potkavame nekolik velkych zelv, na palubu nam vyskocila jedna rybka a doprovazi rodinka 8 delfinu, kteri nam par hodin skacou primo pred pridi a zprijemnuji plavbu. Nadhera.

Vitr prifukuje zpet az v noci a nad ranem si to uz zas plachtime 9kn primym kurzem na Madeiru

Na vecer a pres noc zase trosku prifukuje k 30kn, vlny 4m (takze si obcas nekdo uzije nejaky ten bazen) a nad ranem do toho zacina prset. Viditelnost tak 8nm, pac Madeira by mela byt od nas jiz 10nm, ale stale neni nic videt. Aspon mame ale zas konecne odsolene a vyprane vsechno obleceni. Kolem poledne se rozjasnuje a pred nami se rysuji konecne osvetlene brehy Madeiry, nad kterou se rysuje duha.

Clanek byl publikovan v Pátek, 29 listopadu, 2013 at 17:11 v rubrice Atlantik 2013. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.