Hola hola, tak se vam opet hlasim z cesty, nyni se jiz nachazim v temer Asijske republice Kalmykija v jejich hlavnim meste Elista (stale ovsem ruska federace). Naposled jsem psal z Rostova, kde jsem prebyval u Alexe a Zinovy. Fajn lidicky to byli, doufam ze se s nima jeste nekdy uvidim.
V nedeli rano jsem chtel vyrazit dal, ze popojedu, ale kouknu z okna ven a tam desnej slejvak, ktery trochy polevil az po obede. Rikal jsem si co ted, nastesti Alex nabid ze kdyz je takoveto pocasi, tak at jeste zustanu. Dopoledne k alexovi zaskocil jeden znamy aby mu Alex vysvetlil neco ohledne piana a pc, no rozbalil sve nacini a dost jsem cumel jak umel na klavir hrat. Vylozenej jazzman. Behem 10ti minut slozil do komplu uplnej koncert. Pro tatu dobra zprava, zase jsem se neco priucil a shledl dalsi fajn programky na kompozici hudby, jak dojedu predam info. Odpoledne ovsem musel Alex do prace, Zinovy byl taky pryc, venku pekelne hnusne, navic Rostov znam uz jak Brno, tak co ted?. Abych se nenudil, napadlo me zkontaktovat jeste treti osobu, ktera mi v CS odpovedela a dali jsme si sraz ve meste. Prisla sikovna 23 let Darina, studentka zurnalistiky a fotografka, chvili jsme pokecali a pak zajeli k ni domu na caj a neco k zakousnuti a zkouknout jeji vytvory. Prijemne jsme pokecali o vsem moznem a nabidla ze jestli nespecham na ceste dal, tak ze muzu dalsi den prespat u ni. No kvuli vizum, pro vstup do kazachstanu se nikam nezenu, ale zas byt tak dlouho na jednom miste, navic co by na to rekla Klarka 🙂 No domluvili jsme se, ze to necham rozhodnout pocasi a jestli bude rano hezky, tak se posunu zas o kousek dal a jestli ne, tak ze prijdu. No osud zvolil pro rano hezke pocasi, tak jsem se rozloucil s Alexem a vyrazil a zamiril jsme spodni cestou k Astrachanu.
Cesta ubihala paradne, po desti svezi vzduch, zadne vedro a od rana foukalo pekne do zad. No rikal jsem si, ze kdyz jsou takove pekne podminky pro jizdu, tak to me urcite nekde zaskoci peknej slejvak, aby to nebylo vse zas tak jednoduche. Jel jsem paradnimi malymi cestami bez aut, krajina byla jak u nas, cesty vedly konecne i pres vesnicky od sebe vzdalenych par kilometru. Obcas jsem se zastavil v magazine na nejakou tu vodu, ci pivko a posleze se zacalo brutalne zatahovat a prihnala se pekna bourka. Stihl jsem za vesnici jeste postavit v mirnem desti stan (stejne se mi dal uz nechtelo ikdyz bylo celkem jeste brzo, ale neni kam spechat a tachometr uz ten den ukazoval 150km) a pak se prihnala bourka. No uvaril jsem si dobre jidlo, prostudoval mapku, kterou se mi po ceste podarilo sehnat (no nic moc, ale lepsi jak dratem do oka, k tomu mam z netu vypsave vesnicky, kteryma bych mel projizdet), dopsal do mobilu blog, a odpocival. Pri zapadu slunka prestalo prset (teda v tu dobu by nejak zapadalo, kdyby bylo pekne) a vedle stanu se zacaly prekrikovat dve kukacky, no pekne se to poslouchalo, az jsem u toho usnul. Rano, kdyz jsem se probudil, mrknu na hodiny a ono 11, no to jsem si ale pekne pospal, tak jsem posnidal a zacal pomalu balit, pricemz opet zacalo prset tak jsem musel zrychlit. Neco po 12 jsem v mirnem desti, ketery postupne zesiloval vyrazil, aspon poradne protestuju jak moc mam vodoodolne veci. Bunda ok, ale „nepromokave“ sustaky na prd, ale dalo se to (mam pod tim takove ty cyklisticke elastaky, tak to trochu hreje a jak foukne je to ihned vse suche). Obcas to z nebe valilo peknym proudem, a obcas temer bez deste, tak se to stridalo tak do 4 odpoledne, kdy vylezlo slunko. Krajinka kterou jsem ten den jel byla opet velice prijemna, cesta byla malinka (no dle mapy misty nemel byt ani asfalt) takze provoz totalne nulovy. Cesta mela i zatacky a projizdela zase dedinkama a kolem vsude plno zelene, tak jsem si to uzival. V jedne vesnicce jsem zavital do magazinu a nakoupil opet nejake zasoby a pred obchodem si udelal piknik. Dve prodavacky, ktere tam byly me pak jeste obdarovaly plnou taskou bananu, pomerancu a jablek, ze do ciny to mam jeste kus a porad me chteli fotit. Posleze se do reci jeste pridali nejaci dva postarsi vojaci, ze kterych opet vypadlo ze slouzili v cesku (jeden v Krnove, druhy Milesov). Dojel jsem na krizovatku a cca 15km jel po vetsi silnici, ale provoz celkem v pohode, nez jsem dojel do vesnicky Proletarsk.
Tam jsem se ptal na cestu, zda trasa, kterou jsem si vybral je prujezdna, ci to budu muset objet 60km obloukem. Bylo mi receno ze celkem jo, ze asfalt je jen tak na pulce cesty a zbytek kdyz je pekne se na kole da projet, ale ze pri tomto pocasi tezko rict. Dedulove se kterymi jsem cestu probiral meli v sobe uz tak 2 flasky vodky tak uz byli trosku lizli. Dostal jsem 2 caje a vyborne pirozky (samozrejme jsem si s nima musel pripit na znakomstvo – nejdriv to vypadalo ze v rusku se tak nechlasta jak na ukrajine, ale uz to tu zas zacina byt podobne). Pri dalsi debate pak z jednoho vypadlo ze v cesku byl a ze v 68 tam prijel s tankama. Tak mam pocit ze s kym se tu bavim, tak kazdy byl za Ivana na navsteve v cesku pomahat udrzovat tehdejsi rezim a ochranovat nas od zlych zapadnich kapitalistul slozil. Nu vzhledem k priopilejsimu stavu obou dedulu jsem radeji vyrazil na cestu a rek si ze to risknu tou neasfaltovou variantou a tak jsem zas odbocil na malinkou cestu a se sluncem v zadech si to sinul dal.
Mam tak nejak odzkouseno, ze nejlepe se mi jede steje az odpolede, slunicko pekne v zadech a vetsinou uz min fouka, tak idkyz jsem vyrazil az po obede zas to dalo nejakych 110km.
Dalsi den rano, jsem vyrazil celkem brzo, nejak jsem nemohl dospat kdyz jsem vcera spal az do obeda, navic me trosku znervoznovalo pocasi a trasa stepi ktera mela prijit, bo jestli sprchne jak vcera tak neprojedu. Cesta byla mensi a mensi az se uplne ztratila, optal jsem se v poslednim kolchozu kde zbyly na ceste naznaky asfaltu na trasu a bylo mi vysvetleno ze prevazne pojedu 30km kolem el. vedeni. Obcas cesta nekam uhne ale za par km se pry zas vrati, tak jsem si rek ze to zas tak slozite snad nebude a vyrazil do nezname stepi. Hned po par kilometrech nastaly prvni problemy, zem nebyla az tak dostatecne sucha a obcas jsem narazil spis na mocal nez na vyprahlou step. Ostatne kdyz jsem mluvil s mistnimi, tak rikali ze touto dobou je zde vetsinou uz jen pekelna ziarka a maji uz problemy se suchem a s vodou, jen letos je nejake divne pocasi a uz od jara prsi, coz vseci zde ale pozitivne uvitali, navic je to paradni ze zde neni vedro a cela step krasne kvete a hraje barvama – prevazne zluta, svetle modra a fialova. Nasledoval celkem pohodovy usek na teren, o to slozitejsi na orientaci, tak jsem se ridil slunkem. Zaver byl zase boj, jeste musim vytunit kolo, co se tyce prujezdama takovyma to terenama. Blatniky jak je mam ted spis funguji jako trychtyre a vespod se vsecko blato nabali a postupne vmackava az k brzdam, az se vse ucpe – uz to mam ale vymylsene a v Eliste ci Astrachanu to dotunim.
Pak jsem dorazil zpet na asfalt, podle mapy to vypadalo, ze jsem si to zkratil tak o 60km. V mistnim magazine jsem narazil na dost divne lidi, az na jednu babusku, ktera se se mnou dala do reci, a vykladala ze den pred tim tu byli 3 podobni cyklisti 2 malciki a 1 dievocka, tak to vypada, ze jsem zas asi dohnal holandany. No jestli jedou jak rikali 60km denne a jeli z Rostova tou severni trasou co planoval Hank, tak je to mozne, bo kdyz jsem studoval na netu usek Rostov-Elista tak jsem tam nejakou zadnou rozumnou cestu nevidel a pak uz tam byla jen jeste severnejsi po hlavni, ale to uz byla moc velka zajizdka.
Ten den to byla, co do terenu a pocasi, totalni vsehochut. Male silnicky, asfalt, suchy pisek, blato, pak nejdriv slunko, vedro 37, vitr v zadech, nasledovala bourka posleze brutalni protivitr a objevila se i duha. Uz chybi jen vysoka nadmorska vyska a mam otestovano vse. Po ceste jsem potkaval jakesi pestrobarevne ptacky, ale byly tak rychli ze moc nesli vyfotit.
No fotak to byla ten den kapitola sama pro sebe. Uz v Odese jsem si vsiml ze mi objektiv prestava doostrovat jakmile dan ohnisko vetsi jak 100, pak to ale prestalo, naces nyni se stalo ze uz doostroval jen pri F<35, tak jsem si rikal ze je to pekne v prdeli a byl jsem dost nastvany a pomalu vymyslel jak to dal s fotakem udelam. Ze se na to jeste vecer podivam, ale moc sanci jsem tomu nedaval, rikal jsem si, ze za to asi muze ten prach, pac vezu fotak stale jen v predni brasne. Navic neslo doostrovat ani manualne, proste, jak jsem trosku priblizil, tak uz jsem nedoostril. Kdyz prestalo prset tak mi to nedalo, chvilku jsem kroutil manualnim ostrenim a nejednou bum a z objektivu se vysypala na zem dalsi cocka a nejake dily. Nastesti jsem stal u krajnice tak to vypada ze to vse popadalo jen do travy, no posbiral jsem vse (snad vse), ocistil a jemne nasrouboval zpet, po dotazeni vnitrni cocky uz zas vse fungovalo jak ma, takze pro priste vim ze kdyz se toto stane je jen povysroubovana vnejsi cocka, ktera zapricinila posunuti ohniska. Uf, ale znepokojila me ta situace, doufam ze pad cocky a soucastek z vysky nebude mit nejake hlubsi nasledky na optiku, pri letme kontrole vypadala neposkozene neposkrabane a vcelku. K veceru (teda slunko bylo jeste vysoko, ale do Elisty zbyva uz jen 140km) jsem si nasel paradni tiche mistecko v stepi i se stromy a udelal mega veceri. Kdyz jsem zapl mobil tak mi prisla sms ze mame mezi nama dalsiho clovicka Jirika, a tak Petce a Jurovi (bracha od Klarky) gratuluju. Ve stejny den 27.5. jako maly Jirik, mel narozeniny i Lubik, cimz zdravim i jeho a vzkazuju, ze tentokrat to otocime a nase narozeniny vcetne Jiriho udelame na podzim jak se vratim, aby to tomu Jirkovi nebylo porad lito, ze to dohromady slavime vzdy jen v cervnu, kdyz on je listopadovy 🙂 Rano jsem si trosku pospal paradne posnidal a kolem poledne vyrazil dal, naces behem hodiny se zatahlo a zas zaclo prset, v desti jsem dojel na krizovatku, kde bylo kafe, a tam dal pauzu a jidlo, kdyz se pocasi umoudrilo, tak jsem vyrazil dal a hned za kilometr byl checkpoint s milicii, kteri me ihned odchytli. Nejdriv byly vtipky, kam jedu a tak, ale prichomitl se tam jeden dalsi tlustej a ze jdem na stanici. Po ceste jsem si jeste vsiml ze mam na ruce mega klistaka, tak jsem ho opatrne odtrhl. Policajti kdyz videli klistaka, tak hned zpanikarili ze v teto oblasti jsou vsichni klistaci nakazeni a ze je to zle. Taktez videli prvni prilezitost pumpnout me o penize a zacalo presvedcovani, ze si musim u nich ihned dat na ruku za 200 dolaru vakcinu, a na nastence mi ukazovali letak, o nebezpecenstvi klistat v Rostovske oblasti. No ze jsou klistata nebezpecne to vim a jak na potvoru jsem na toto ockovani zapomel, ikdyz jsem ho mel v planu a napsane na seznamu, ani nevim jak se to stalo, doufam ze je to jedina dulezita vec na kterou jsem zapomel. Uz i u nas, kdyz na sobe najdu klistaka, tak jsem cely mesic nemocny a hned umiram na encefalitidu a boreliozu, a porad se kontroluju. Doufam ze to bude v pohode a nic nechytnu, me vzdycky takoveto veci dost hodne rozhodi, vic jak potycka s miliici ktera pak nasledovala. Pro jistotu jsem se ihned jeste zbezne prohlidl jesti to je jen jediny, a mezi tim mi uz tri fizlove zacali prohrabavat vsechny veci, zacalo to dokladama a prej ze kde jsem registrovany. Tak zase dokola, ze me nikde registrovat nechcou, pac jsem kazdy den na jinem miste. Oni ze me hned ted tady zaregisrujou, ale ze to bude stat penize 50 dolaru. No vysvetlil jsem jim ze dost dobre vim, ze oni me zaregistrovat nemuzou, ze bych musel do mesta na OVIR, a navic ze bych musel mit i nejakou adresu, kde budu, a tez jsem je poslal nekam s tim ze je to za 50 dolaru. Tak toto jim neproslo, dalsi nasledovala poptavka penez za vakcinu, jelikoz mi typek dal pred tim gazu namocenpu v jodu, a zas se hadal, ze jsem videl i tu lahvicku ze ktere to nalival a ze to byl obycejny jod. Dal nasledovalo sacovani veskerejch veci, penezenky, prepocitani veskere hotovosti, a nacenovani vsech veci na ktere si ukazali, tak jsem to pro jistotu u vseho odebiral jednu nulu, ze ty veci jsou stare, nebo ze to byl vyrazeny kus jako darek od kamarada ci ze jde o temer nefunkcni predmet. A tak jsme probrali mobil, fotak, solarni dobijecka, nozik, tachometr, varic, ... no bylo toho spousta), pak uz jen kolik beru, ja na to ze drive malo (vzdy rikam v takoveto situaci castku mensi jak zdejsi obyc plat, a ted ze je krize tak jsem bez prace, proto cestuji jelikoz cekam az krize pomine abych si zas neco nasel - no proste pohadky. No pochopili ze ze me asi nic nedostanou, a me samotneho to taky prestalo bavit jelikoz jsem tam tvrdl s nima uz hodinu, tak jim vysvetlil, ze at mi ihned vrati telefon a ze volam na konzulat jak mi tu prohrabavaji veci a bezduvodne vyslychaji, nacez otocili, a tak uz dal jen nasledovala prosba jestli jim nedam aspon nejaky darek, a kdyz ani to tak jeden chtel koupit muj svycarsky nozik. Nu "rozloucil" jsem se s nima pobalil vsechny veci co mi rozkramovali, a vyrazil rychle zas o kousek dal, kde si to vsechno prebalim. Moc se mi tam na tom check pointu zustavat nechtelo, kdo vi co by je jeste napadlo, spis me vetsi starosti dela ten klistak. Jsou tu trosku jini jak u nas, takovi vetsi :-), snad to ale bude ok. Po ceste opet zacalo prset a ze jsem byl uz jen 35 km od Elisty, tak jsem si nasel v klidu placek na spani, tentokrat na jehlicnatem podkladu mimo vysokou travu, kde by zas mohli byt dalsi klistaci :-). Co se tyce zveriny, tak krome klistat jeste potkavam na silnicich hady, psu ubylo, kolem cest pobihaji porad kone, obcas stada ovci ci krav, na stromech jsou shluky hnizdist vran ci krkavcu (proste takovej ten cernej ptak, nikdy nevim, kterej je kterej, ale co si pamatuju vrany ziji v hejnech a havrani spis samotne, tady jsou to hejna, ale myslel jsem ze vrana je spis zimni ptak, tak mi to pak objasnete), dale mraky strak a kukacek, v polich zajici, v dedinach prevazne husy, no a v noci jsem videl uz 7 velkych sov. Ovsem noc pred Elistou byla zajimava a plna prapodivnych zvuku, ktere jsem nikdy neslysel, nad stanem to bylo piskani nejakych ptaku, z leva v dalce bylo slyset vyti psu, kolem stanu porad cosi hupkalo a jakoby zralo travu, a zprava prapodivne chraplajici zvuky, trosku strasidelna noc v hajecku. No zvuku k ranu prybyvalo, hlavne ptaku, tak jsem se moc nevyspal. Rano jsem pokecal s mistnim farmarem, probrali jsme nebezpecenstvi klistat v tomto obdobi a teto oblasti - no nic moc, vsichi tu z nich maji ted dost respekt, jak rikal inkubacni doba cca 3-6 dnu do prvnich priznaku jako teploty a pak uz to prej jde raz na raz, tak uvidime jestli to bude vse oki a nebude to predcasne ukonceni cesty (jsem strasnej hypochondr, jak me neco kousne, resim to tak mesic, tak se na to pripravte). Projel jsem do Kalmykijske republiky a kolem poledne dorazil do Elisty. Sikovne to budhisticke mestecko, kdo by to v rusku cekal, a tak jsem se schoval, nejprve na namesti u jednoho baraku, netuse ze je to kancelar prezidenta republiky a za nedlouho kolecko s dokumentama a tak jsem se radeji presunul naproti pod jeden peknej altanek a dal obed, no trosku se ochladilo a stale prsi, tak nevim jesti teplotu co citim je oslehani z vetru nebo klistak (ja vas upozornoval ze jsem trochu hypochonr, co se tyka klistaku, takovy maly brouk a kolik dokaze nadelat neplechy, navic tu stim kazdy strasi a pta se jestli kdyz spim v palatke, tak jestli se jich nebojim). Pak jsem se presunul o kus dal a narazil na obrovsky budhisticky templ, snad prej v evrope nejvetsi a jedinecny. Cele jsem si to tam prochodil a obcas si vykladal s mistnima, pak jsem poprosil jednu pani co tam prodavala fotky Dalajlamy a jine obrazky zda by mi nepohlidala kolo abych se mohl jit podivat dovnitr. Vyzul jsem se a ocitl se uprostred obradu, podmanive tony motliteb mnichu na jedne strane, na druhe strane dokoncovali uzasnou mandalu, a ja se nechal touto uzasnou atmosferou unest, aniz jsem si vsiml ze utekly snad 3 hodiny. No toto jsem v rusku opravdu necekal, nechalo to na me velky dojem. Ono vlastne Kalmykija uz neni rusko, i lidi jsou tu uz vetsinou asiati, jen je tato republika stale v hranicich ruska. Cetl jsem ze tim templem je Elista proslula, a ze je to snad jediny takovy v evrope, ale toto me opravdu hodne a prijemne prekvapilo. Pak uz nastal cas presunout se na misto, kde mam potkat Tserena, u ktereho jsem mel prespat. Prisla ovsem sms ze jako doktor je pracovne stale mimo Elistu 100km daleko, ale ze za chvili za mnou prijede jeho bracha. Ten me pustil do jeho bytu, predal klice a to bylo vse a zase zmizel, stihl jsem s nim prohodit jen par slov a ze se za mnou zastavi dalsi den po 3 hodine a pujdem do mesta, ze je tu prej nejakej vikendovej budhistickej festak (tak asi zustanu celej vikend). Byt byl panelakovy v rekonstrukci, takze pramalo veci fungovalo, tak jsem se dal do oprav a spravil aspon zachod a zprovoznil trochu koupelnu. Ale jinak to tu mel pekne rozpracovane, jak to dodela tak to bude opravdu peknej kvartyra. Pak mi jeste Tseren psal ze vecer dojedou na kolech jeste dva nemci kteri maji podobnou cestu a ze jich mam uvitat, tak se i stalo a ja delal domovnika :-). Jedou obdobne jak ja, ale z Tibetu pak pokracuji dal Cinou a chteji dojet az do Vladivostoku odkud pak transibirskou magistralou smerem zpet. Co jsem si vyslechl, tak meli obdobny stejny problem pred Elistou s milicii jako ja (se stejnym typkem), jenze oni neumi rusky, tak to vse resili pres nejakou jejich znamou po telefonu. Prej z nich ale taky nic nedostali. Kola opet nadupane, v prednich nabech dynama, v zadnich veskere razeni, takze vne zadne prevody a zakrytovany retez, prej je to hodne spolehlive, ale ted taky drahe - obdobne kola meli i ti holandani co jsem je potkal pred Rostovem. Joern s Klausem (33 a 30 let, jeden socialni pracovnik, druhy student lekarske ekonomiky) zacali uklizet druhy pokoj, kde budou spat oni a kuchyn ( tak jsme to zde tomu Tserenovi aspon trochu poopravovali a uklidili 🙂 Vecer jsem si rikal ze kdyz je zitra ten festival, tak uz dnes nikam do mesta nepujdu a ze budu odpocivat, zaskocil jsem jen dolu do kramu a nakoupil nejake suroviny na veceri a snidani, kdyz uz mam k dispozici komfort jako vodu, kastrole, panev a sporak a tak jsem si udelal paradni mnamku. Blby je, ze snad v celem rusku nemaji nikde cibuli, tak jsem do vseho pouzil misto toho dvojnasobnou davku cesneku. Chvilku jsme posedeli bo i nejake pivko jsem pokupil a sli spat pac z toho hnusneho pocasi jsme byli vsichni trosku utahani. Rano opet obdobne hnusne pocasi, ale neni kam spechat, tak jsem poradne posnidal, pichl mobil do zasuvky a shledl v mem vytvorenem pelisku 5 dilu cerveneho trpaslika. Znate to jak je venku sychravo, tak se nikam nechce. Zaroven jsem dopsal tento dil blogu + predchozi extra prispevek "Jak to vsechno zacalo" abych to pak odpoledne, jak pujdem vsichni do mesta, mohl nahodit na stranky. Pokracovani z Elisty nasleduje v dalsim prispevku, jelikoz jsem necekal ze toho tentokrat bude tolik.

Clanek byl publikovan v Neděle, 31 května, 2009 at 15:16 v rubrice Z Lyse hory do Indie. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.