Ukrajina 3 – Berdiansk

nakole
Nazdarek lidicky, tak opet jsem se dostal k netu, abych vam mohl odreportovat nejake ty prihody z cest. Z Khersonu, odkud jsem vam psal posledne jsem se vydal dal na vychod. Teda na tom netu jsem se tam nejak zasekal, kdyz jsem vysel ven z posty (ono na UA vychazi nejlevneji internet na poste vcetne moznosti vyuziti wifi spotu uvnitr posty, hodka tak na 2-3 hrivny teda asi 7kc/hod.), bylo uz vcelku chladno a taky dost hodin, tak jsem projel jeste kolem Lenina dolu na nabrezi Dnipru a vydal se hledat most, jak se dostat na druhou stranu, cestu mi vysvetlil jeden hluchonemy pan (ani jsem netusil jak umim pokecat s hluchonemyma, povykladali jsme si odkud jsem, kam jedu a poradil mi cestu)

nakole
Uz snad za 10km jsem nan narazil a prejel nad proplouvajicimi lodemi usti reky Dnepr na druhou stranu, kde jsem planoval vyhledat jiz nejake to mistecko na spani, a ejhle hned za mostem zacinalo dalsi mesto, tak mrkl do mapy a vyhledal bocni cestu na kerou me nasmerovali mistni prislusnici, kteri za mostem merili rychlost. Fajn typci, chteli si furt vykladat, jenze slunko uz smacelo svuj okraj v Dnepru a ja musel pokracovat v nalezeni mostecka na spani. To jsem ovsem netusil, ze tady v delte je par cest a vse kolem rakosi s vodou 🙂 nastesti po 5km jeste za svetla jsem nalezl paradni borovy haj, kde jsem robil tabor – teda postavil svuj stan, nahazel veci dovnitr, a vzhledem k tomu ze jsem mel dost hlad, tak jsem rozdelal ohen a opekl maso co jsem koupil na trznici. No vylozene saslik to nebyl, ale s mym korenim co vezu jsem si udelal bezva veceri. Rikal ksem si ze na konec ukrajiny to uz mam kouse a ruske vizum mi zacina platit az 20.5. Tak to nebudu honit, mrknu na tachometr a tam 86km, ono to proste jede nejak samo :-).

nakole
Nakonec jsem se rozhodl ze pojedu vrchem – teda kolem Azovskeho more, takze nabiram smer Rostov na Donu.
Tak jsem se tesil na rano, pac mistecko co jsem nasel bylo paradni,  ale ono uz od pulnoci cacalo prset a kdyz jsem kolem 10 kontroloval nebe tak to moc nadejne nevypadalo. Nekdy kolem poledne uz zacalo jen poprchat, tak jsem vyrazil. Po par kilometrech narazil na oberst-budku, kde jsem tradicne dal borsc a tentokrat si nechal doporucit jakesi maso s podivnyma testovinama, ale bylo to vyborne. V pozdni odpoledne se pocasi uz umoudrilo a zacalo mi i mirne pofukovat do zad, coz jsem ohned s nadsenim uvital. Dalsi pozitivum bylo, ze ze silnice zmizely temer vsechny auta, tak jsem nasadil smer vychod a totalni rovinou si to uhanel dal. Obcas znacka pozor zatacka, to se ale silnice nepoznatelne odklonila tak o 2 stupne. Po ceste v dedince jeste dokouipil chleba, pivo a pastiku (teda tentokrat pekne hnusnou, ale koreni na veprovou peceni, ktereho si vezu kotel to spravilo), pokecal s mistima, a nakonec ikdyz jsem nikam nespechal to ten den dalo 136km.

nakole
Rano byla pekne husta mlha ci co, proste nebylo videt nic, a v 9 uz zas krasne a 27 stupnu a tak jsem opet vyrazil. Dojel jsem do Melitopolu, kde probihaly zrovna slavnosti dechovych hudeb z cele ukrajiny, no velka slava, jeden pan me odkazal na skupinku cechu v krojich a tak jsem je oslovil. Po delsi dobe opet pokecal cesky a dozvedel se ze jsou z nedaleke temer ceske vesnicky. Posleze jsem se vydal dal a za mestem zastavil v obchudku abych dokoupil nejaky ten chleba, ryby a pivko. Hned vedle bylo kafe (tu na ukrajine se takto nazivaji hospudky)  a tak jsem si rek, ze kdyz nespecham, mohl bych po delsi dobe zase zkusit nejaky saslik. Ve vnitr byla prijemna zahradka a hned jsem se seznamil s mistnim jedinym obsazenym stolem a povykladal opet moji anabazi. U stolu sedel taktez sef hospudky a ten byl z me cesty tak nadseny, ze hned zacal obtelefonovavat vsechny sve zname, poroucet piti a to jsem netusil ze stihl svolat i mistni televizni stab. No jak jsem se to dozvedel, tak jsem zacal byt dost nervozni, sak me znate ja si tady v poklidu jedu na kole a ani na me poslou televizi.

nakole
A pak to prislo, prijel TV stab, zacaly padat priprave otazky, aranzma jak prijizdim na kole a posleze 20ti minutova reportaz a to vse v ukrajinstine (kterou uz jakz takz zvladam). No na kolo jsem ihned namontoval i vlajecku co jste mi dali n Lyse. Pak jeste 3 fotky a bylo to za mnou, uf hned na panaka abych se trochu uklidnil. Pak uz probihal poklidny vecer s Alexandrem (sefko) a jeho azerbajdzanskymi a kazasskymi prateli. I do TV jsem rikal, ze etot druzba Baku,Astan,Melitopol,Brno. Neco jsme pojedli (mimochodem Hildar je vynikajici azerdzajbansky kuchar) a taky jak jinak i vypili. Povymenovaly vzorky palenek, ja nasi slivovici (ktera uz dochazi) a Alexandr svoji vybornou samohonku. No rano mi nebylo uplne nejlip, navic tu vedle me od rana silene bez prestani jak syrena kdakala jakejsi tur v kleci. Lena (cisnice) rano jeste sdelala caj, ja se rozloucil a vyrazil. Jen tak pro info, tak napr. Lena ma plat i s dyskama necelych 100$ / mesic, coz na nase pomery neni zrovna mnoho. Alexandr, ten na tom aktualne taky neni nejlip, bo UA ma trochu vetsi krizi jak my, do hospy nikdo nezajde, navic mu zkrachovala banka, ve ktere mel vsechny penize.

nakole
Dan za to ze jsem potkal opet vyborne lidicky nastala v tom, ze ten den jsem jel ve velice peknem absolutne celnim protivetru. Kdyz to na rovince na tachometru vytahl na 11km/hod tak jsem byl sedreny jak kun. To je ta nevyhoda rovnych silnic, ze kdyz vam blbe foukne, tak se to pak vlece bez zatacky treba 100km. Nastesti jak sem jiz psal nespecham pac na hranice s Ruskem to mam 230km a vizum mi zacne platit az za 4 dny, tak se asi budu muset stejne poflakovat nekde okolo azovskeho more. Jak jsem tak jel tak jsem zavzpominal na leta kdy se na zakladce ucil rustinu. Tenkrat to byl pro me boj jeste ted si zive pamatuju jak jsem se musel ucit nazpamet jakysi 3 trankovy clanek o Leninovi ci Marxovi. Tenkrat to byla pro me drina a neprospival jsem z rustiny zrovna moc dobre. To jsem netusil jak moc se mi jeste rustina bude hodit, pac tehda jsem o teto ceste nemel ani zdani. Pak prisla stredni a revoluce a ja si misto rustiny zvolil k maturite matiku. Ted by se mi vic hodila ta rustina pac v obchodech vse stejne pocitaji na pocitadlech a to jsem umel uz kdyz jsem byl maly.

Pres Icq tu padly jeste dotazy na unavu, tak zatim to celkem jde, na to ze jsem pred tim na kole vubec nejezdil, tak aj samotneho me to prekvapuje.  Co se tyce noh a zadku, tak uplna pohodicka (Brooks je opravdu jednicka, jeste ze jsem poslechl Kybiho), ale obcas me pekne boli za krkem, asi na tom kole neumim spravne sedet a nejvic se mi zdaji unavene ruce a palce na rukou od razeni 🙂

nakole
Ale dal k putovani. Jak jsem tak jel, tak i se silnym protivetrem jsem se pomalinku zacinal priblizovat opet k mori a tak k veceru jsem se presunul od more, kde jak onehda ve Vama Veche rikal Ben ze „lidi chodi nazachod tam, kde vsichni cekaji na vychod“, k mori azovskemu, pro ktere jeste prirovnani nemam. Po ceste krome toho ze foukalo, zacaly se  pri silnicich opet mnozit psi, kteri chvili bezi se mnou a (zatim) po me jen stekaji. Projel jsem ji mestecko Primorsk a ocitl se na pekne centralni plazi. Slunce se chystalo opet pomalu spat,tak jsem prepl na rezim hledani vhodneho mista ke spani. Ten den jsem to zabalil 3km za primorsem kousek od brehu s peknym vyhledem na more a rikal si ze rano se mi urcite nebude moc chtit jet dal, a usinal se zvuky splouchajiciho more.

nakole
A taky ze jo, slunicko rano svitilo, ja mel cas rak jsem se jeste poflakoval. Kdyz jsem zacal balit veci zjistil jsem ze pres noc mi nejake zvirectvo ozralo kompletne celou molitanovou rucku na riditkach. Jak jsem studoval okoli, tak tam byli jen mravenci, slimaci a ptaci, tak bych to asi tipoval na ty mravence, ale kdo vi. Tezko rict komu muze chutnat propoceny spinavy molitan. Jel jsem polnackama kolem pobreci a celkem si to uzival. Ted jsem dojel do vetsiho mesta Berdiansk, kde jsem se opet dostal k netu abych vam mohl poreferovat nejake ty udalosti c zesty. Na ruske hranice mi uz zbyva jen 150km, tak to budu brat opet nejakyma minicestickama kolem pobrezi. Mejte se tam vseci opet krasne a ja se zase ozvu.

13 Responses to “Ukrajina 3 – Berdiansk”

  1. Fildas napsal:

    Aktualni mapa a pozice: http://maps.google.com/maps/ms?ie=UTF&msa=0&msid=
    110986561523706421914.000469b8a8be07352d29d

  2. Mira M. napsal:

    Konupe, tvou mapu, co jsi mel v praci nad stolem, jsme v praci prepichli na nastenku, aby mohli vsichni tve pokroky sledovat. Pavel, jako vrchni kartograf, do ni pravidelne dokresluje tvou skutecnou trasu. Dneska uz nikdo nepochybuje, ze cestu zvladnes a kdyby se ti pokazilo kolo, tak ze to klidne dojdes i pesky :-).

    Drzime ti palce, at ti vydrzi zdravi a at se ti lumpi a divoka zvirata vyhybaji. Tesime se na dalsi pokracovani zapisku. Zacina to byt zajimavejsi nez Objektiv v nedeli na CT1.

  3. konup napsal:

    2Fildas: dik za mapu, uz jsem hodil link na bok do listy jako GoogleTRASA (mezi mapy) a kdyby jste nemohli nejake mistecko op kterem jsem mluvil najit na Google Mapach, tak je tam i link na vyborne ruske mapy Yandex.RU

  4. konup napsal:

    … a updatnul jsem stranku Plan cesty, kam zkusim postupne pripisovat realnou trasu, kterou vlastne jedu, pac puvodni plnan dle okolnosti se meni kazdou chvili.

  5. TomEeK napsal:

    http://www.region-plus.tv/?main=03socium&id=2093

    Символично, что именно в этот день через Мелитополь проезжал чешский путешественник Михаэль Конупчик. Он выехал из Чехии на велосипеде три недели назад. Конечная точка его пути – священная гора Кайшал в Тибете

  6. Riki napsal:

    Kto nemnosko gavari po ruski nepotrebuje, no guugle pomoguje (dik LUKIN):-)):

    Zajimava zejmena veta: „Za tři týdny,
    Michael cestoval Česká republika, Slovinsko, Moldavsko, Ukrajina a sex.“

    Asi taky vyrazim :-))))

    Každý třetí sobotu v květnu v ukrajinských Den Evropy, jehož hlavním cílem –
    seznámit veřejnost s celou řadou evropských hodnot a tradic.

    Symbolicky, co tento den prošel Melitopol českých cestovních Michael Konupchik.
    Odešel v České republice na kole před třemi týdny. Konečným bodem jeho cesty –
    Kayshal posvátnou horu v Tibetu. Tento cestovatel řekl, že šel na dlouhé a
    obtížné cestě za jedním účelem – to vědí lidé z různých zemí. Ukrajina,
    Melitopol, a zejména zanechaly cyklista s nejvíce příjemný zážitek. Přes ramena
    na 34-rok-starý cestovatel Michael Konupchika 2 tisíce kilometrů napřed –
    dalších 8 tis. Sportovní kolo, stan, skromné soubor potravin a medicína – šel
    na světlo cesta skoro. Karta nemá řekl, že usnadňuje orientaci v neděli Na
    výjezdu z Melitopol cestovatel viděl kavárnu a rozhodl se jít si kousnout.
    Pohostinný hostí, učení, že jde o evropském kole v Číně, ukázal své skutečné
    ukrajinské pohostinství – krmení boršč, shashlik, zachovat ducha – koupila
    sklenici vodky. Podle Michaela, pro tři-týdenní výlet byl uspořádán recepce pro
    třetí čas, ale objektiv kamery do cyklistika jako hobby poprvé. Za tři týdny,
    Michael cestoval Česká republika, Slovinsko, Moldavsko, Ukrajina a sex. Říká,
    že dobří lidé podél cesty jsou mnohem více než chudí. Nicméně, stan na noci,
    přestávky od obyvatel punktov.V České Michael pracuje v počítačové firmy, ale v
    reakci na krizi, ale většina jeho zaměstnanců poslal na dovolenou. Aby ne
    ztrácet čas marně, ten se rozhodl realizovat svůj dlouho-konat sen – navštívit
    Tibet. Podle něj tak, jak si myslí, že o smyslu života. Zastavení u měst –
    kupovat výrobky a seznámit se s lidmi. Po výjezdu byl budete psát knigu.Do
    Tibet český poutník na své výpočty, dostat v červenci. Michael Nevěsta, která
    zůstala v České republice, tzv. mu blázen. On sám sebe považuje-vyhlášena mistr
    stereotypům a beznadějný romantik. Říká, že 10 tisíc kilometrů na silnici
    směřující k tomu, že na vrcholu Mount Kailash dýchat čerstvý vzduch svobody, a
    cítí součástí vesmíru.

  7. janoš napsal:

    Čau Míšo,
    jak tak koukám tak z tebe nebude jen cestovatel, dobrodruh a beznadějný romantik ale i mediální hvězda a spisovatel, co bude psat knigu :-)…ovšem musím uznat, že ti to jde všechno náramně. Příspěvky se čtou samy a na mapě nestačím zírat, jak ti to šlape. Hlavně se drž ať si s listopadovým vítrem zpět.
    P.S. tvé líčení TV reportáže mě fakt rozesmálo 🙂

  8. milis napsal:

    nazdar konoupku,
    no vidím že se máš opravdu skvěle:))Jěště z tebe bude mediální hvězda.No té ručky vůbec nelituj stejnak byly na hovno:)A co ti přibylo na kole za zavazadlo?igelitový pytel?Nebo tam máš chycenou nějakou rybu?cesty mají krásné jen co je pravda.
    tak ať se ti daří furt dobře a fouká pěkně od západu ať uháníš jako drak.

  9. kuchari napsal:

    Ahoj Ty nase – zatim jenom ukrajinska – medialni hvezdo 😉 Urcite tech reportazi bude po ceste vic, staci jenom kdyz se nekde zminis kam mas namireno 🙂 Ted jsme si tak s Pecou rikali, ze za chvili to bude mesic co jsi pryc a ze nam to ani neprijde. Nejak ten cas rychle leti…aspon tady. Doufam ze Tobe to tak rychle neutika a cesticku si pekne v klidu a v pohode uzivas. Prejem hodne sily v nohach, at se Ti hezky slape.
    Haňa a Peca

  10. Ivona napsal:

    Ahoj míšo,
    toš první jsem si myslela, že je to „docela“ šílený nápad :), jak se tak ale dívám na ty fotky, mohu ti jen tiše závidět. Není nad to se vyhnout každodenním stereotypům takovouhle elegantní cestou. Ty přijedeš uplně osvícený, to je jasný 🙂 pa pa. Vedeš si skvěle. Jen tak dál.

  11. Jachym napsal:

    Zdar Konupe! Respect tobe, chlape! Az se vratis, smeknu pred tebou 🙂 a budu ti strasne zavidet. Zatim preju hodne stesti, sily, vytrvalosti, optimismu a at cestou potkavas jenom same dobre lidi. A uzivej si to. Stastnou tvou Cestu.

  12. konup napsal:

    2Riki: no ten preklad je srandovni, ono vubec ta reportaz byla zabava – ja jim rikal ad do me nelejou tolik vodky туя prijede ta TV. Ted jsem si cetl ten clanek a я toho co jsem jim vykladal ja tam neni skoro nic :-)) ale napsali to jinak celkem pekne – az na to ze na Kailas nepolezu ale oblezu 🙂 No a s tim sexem, no nevim nevi, dievocky jsou tu velice fesne, ale ja mam doma svoju 🙂