Kyrgyzstan 01 – Bishkek 1

Ahoj, tak vas opet zdravim z cesty,
a je to jak jsem psal posledne, definitivne jsem se rozloucil s Kazachstanem a ocitl se jiz v Kyrgyzstanu.

Kolo
V Tarazu jsem rano jeste zaskocil na net abych vam postnul dalsi prispevek, trosku upravil design webu a kolem poledne jsem vyrazil dal. Posledne jsem zapomel napsat, ze po ceste do Tarazu me 2x zastavovala milicia a pokazde se schylovalo k tomu ze me neco chybi ve vybave a budu platit a tak pri ceste z Tarazu me napadla myslenka prevracene taktiky, jak se s mistni silnicni milicii bavit. Proste, kdyz uz vidim z dalky ze se me chystaji zastavit tak uz pri pribrzdovani nasazuji obracenou strategii nez by cekali, tj. ze otazky tu budu klast ja. Jak to tak vypada tak se to v teto oblasti osvedcilo. Zasada tedy byla, nepustit je ke slovu aby se mohli ptat a tak sam vysvetluju adkuda, kuda jechaju, pacemu, odkuda dengy u menja a ze ted uz nemam nic a jestli by me sami oni nemohli pomoct. A tak se 2x stalo neuveritelne, ne ze bych ja platil nejake uplatky ci pokutu, ale sam jsem tak z mistnich policajtu vytahl uz 2x penize ktere oni nasbirali na uplatkach. Neuveritelne 🙂

Teplota
Cesta se zas uklidnila a kopecky zase zmizely, takze nakonec ti kluci z google snad budou mit pravdu. Co me prekvapilo, tak jsem si myslel ze ty abnormalni vedra jiz skoncila, ovsem trhel jsem nove rekordy. Pri mensim vetru za jizdy 52 stupnu :-)) No marast. Jeste ze se je uz obcas kam schovat.

Zvirectvo se opet trosku prostridalo, kobylky zmizely, zato zas pribylo jakychsi sycicich megapavouku s velkyma kusadlama a zmii. Po ceste me v jednom kafe pozvala projizdejici rodina na jidlo, ze musim vyzkouset bisparmak (ostre velke testoviny s konskym masem), ktera me pak jeste obdarovala surovinami na veceri, tak jsem ani magazin nemusel k veceru vyhledavat. Stan jsem si postavil za dedinou Aqyrtobe (prekladem pry „posledni step“) na suprovym mistecku s vyhledem na hory.

Rodinka
Rano me probudil pasacek na oslu prohanejici stado ovci kolem meho stanu. Kdyz jsem vyrazil na jednom kopci stala rodinka s porouchanym autem, tak jsem dal rec a po zkusenostech s mou starou skodovkou co jsem kdysi mel, jsem rychle odhalil proc se jim auto porouchalo, vytahl sve naradi na kolo (pac oni v aute nic nemeli) a vyradil jim z provozu termostat aby mohli jet dal. A tak jsem se stal i mistnim opravarem. Za tento dobry skutek jsem byl zrejme odmenen 2x o kus dal, kdy zniceho nic u me zastavilo auto a aniz bych stihl cokoliv rict, pokazde jsem dostal prispevek na cestu (nejprv 5000T pak 4000T) jako dar od kazachstanu.

Puvodne jsem myslel, ze mi penize co jsem vybral v bankomatu nebudou stacit a budu muset vymenit jeste pred hranicema nejake ojra, ale jak to tak vypada, tak vzhledem k tomu ze jsem uz nic dlouho neplatil a navic dostavam neustale dary od pohostinnych kazachu, tak budu mit snad opacny problem 🙂 No tezko se bude zvykat az zas zavitam do oblasti, kde je zvykem za veci platit.

Odpoledne jsem dorazil do dedinky Kulan, kde na me cekala Jane, ktere jsem psal z Tarazu. Fajn holcina, ktera je tu se stejnym programem jak Mike a uci na skole anglictinu. Jelikoz jsem mel hlad zasli jsme na pivko a saslik do mistniho kafe, kde jsem se stal tradicne velkou atrakci. Po chvili dorazil i sefko mistniho kafe a boss cele dediny.

Celkem dost dlouho jsme klabosili a s sefkem kafe, kteremu patri jeste nekolik kafe v kyrgyzstanu a uzbekistanu, jsme planovali jak rozjedem kazassko-uzbeckou restauraci se saslikama, lagmanema, kurdakama, plovem, a dalsimi v CZ, a v Taskentu ze postavime minipivovar, bo tam zadny dobry nikde neni. Pak z nej vypadlo, ze je prej velky kamarad od bratra Kyrgyzskeho prezidenta, tak mi napsal papir, kterym kdyz se pry prokazu kdekoliv v Kyrgyzstanu, tak me okamzite nekdo pomuze a pohosti a bude se mi klanet. Tak uvidime, textu co tam napsal moc nerozumim bo je to v uzbekstine, a musim overit zda tam nestoji neco co by melo opacny efekt, bo pred mesicem se na hranicich Kyrgyzstanu s Uzbekystanem trosku valcilo 🙂

Jane bydli v malem domecku u jedne rodiny (skolnik a reditelka skoly), fajn misto, vychutnal jsem si cerstve maliny ze zahrady, vecer jsem pomohl ze zbytku uvarit marmeladu, ktera byla rano na snidani s vybornym domacim chlebem.

Kolem poledne jsme se rozloucili a ja se vydal zase dal na vychod. Do zacatku platnosti kyrgyzskeho viza mi zustaval jeste jeden den a ja byl jen 60km pred hranicama a tentokrat i s dobrym vetrem a tak jsem si rekl, je to jen jeden den treba ty celniky nejak ukecam.

Neco kolem ctvrte jsem diky dobremu vetru dorazil na hranice, kde jsem zaskocil do posledniho kazasskeho kafe, nez se s danou zemi definitivne rozloucim, a poradne se nadlabl. Pote jsem vyrazil za celnikama. Na kazasske strane vse probehlo relativne v pohode, jen jsem byl podroben dotazum, kolik vezu narkotik, kolik mam u sebe zbrani a jak se v kyrgyzstanu budu branit, kdyz nemam zadnou pistoli,… Pak jsem musel vyskladat pulku veci z kola a vse musel mistni celnik dukladne prozkomat, takze cela ta komedie na jedne strane zabrala pres hodinu.

Na strane kyrgyzske jsem byl „prekvapen“ jak to ze je teprve 9.7. Kdyz uz podle me melo byt 10.7. No chvili jsme pokecali, a ja se snazil ukecat ze do 10.7., prece zbyva uz jen 7 hodin coz je uz skoro jako by to bylo 🙂 No celnik rikal ze bude hodny a ze me teda pusti, ja mu strasne dekoval, ze je moooc hodny, ale od te doby co vynalezly penize to zde funguje jinak a nez jeho tezka ruka s razitkem skoncila na mem pasu, tak si sam rekl ze bych mohl neco prispet za ochotu, ja jeste chvili delal ze nechapu a porad jen dekoval a rikal jaci jsou kyrgyzane super hodni chlapici, no on, ze to je sice hezke ale ze by prece jen neco uvital a ze mu mam dat dle sveho uvazeni a tak jsem nakonec podlehl vytahl 500t (60kc) bo mensi jsem nemel, ja dostal razitko a vsichni byli happy.

Jeste jsem dostal nejakych par rad na cestu a take nemile info o tom ze momentalne jsou vsechny hranize do ciny uzavreny. Sam jsem uz v Tarazu sledoval ze v provincii XinJiang vypukl dost velky konflikt mezi ujgury a cinskou policii. Uz prvni den bylo zabito v hlavnim meste teto oblasti Urumqi kolem 180 lidi, kontakt s okolnim svetem odriznut a tak nikdo poradne nevi co se tam deje. Vzhledem k tomu ze samotny Kasgar je tez soucasti dane oblasti (ikdyz od Urumqi je hodne daleko) tak se tento konflikt tyka dost i me a vypada to zatim ze me plany jsou ohrozeny, bo momentalne me do ciny nepusti. Nastesti chcu zustat v Kyrgyzstanu aspon 3 tydny a tak se treba do te doby situace trosku uklidni a hranice zas budou otevreny. Uvidime, tezko ted neco resit.

Artur
Kousek za carou jsem potkal suproveho cyklistu Artura z ruska. Cestuje uz timto stylem hodne let ted se vrzci jen na otocku dom, ze se mu pokazila karta do bankomatu, tak jede do Rostova, tam ze si vyridi novou a vraci se zpet do Indie. Moc fajn typek a tak zas bylo veselejc.

Po prekroceni hranic jsem si to pri prijemnem zadnim vetru uhanel novou zemi, avsak nastala zmena ve vyhledavani mista na spani.
Na hranicich mi zapomeli rict, ze celych 100km az do Biskeku je silnice v podstate jedna dlouha dedina. Trosku jsem doufal ze nebudu nikde nejak moc uhybat a prece jen najdu nejake prazdnejsi misto, ale kdyz se uz zacalo smrakat, tak jsem se radeji optal na gastinicu. Mel jsem stesti, a hned jednu objevil, za 100Som/noc (cca 50Kc). No zadnej luxus ale za ty prachy na prespani ok, aspon jsem nemusel stavet stan.

Rano jsem se uz pred 10 ocitl temer v Biskeku, a tak jsem si rek, ze kdyz mam tolik casu, vezmu to obklikou kolem letiste a vyzvednu tam 2 kesky. Navic to melo byt jen tak 50km, tak proc ne. Kdyz jsem dojel na misto, vypadalo to slibne bo gps mi hlasila ze jsem jen 40m od nich, pak se v ceste ovsem ocitl plot. Pokud jsem mel spravne souradnice, tak bych ownera nejradej nakopal, pac do listingu nenapsal ze jsou obe cca 50m za plotem americke zakladny, kam me samozrejme nechteli pustit, a tentokrat jsem je proste neukecal :-). A tak jsem po neuspechu dal v kafe grilovane kure s pivkem a vyrazil k Biskeku.

Bishkek
Bylo fajn, ze jsem dojel do Biskeku uz v patek a tak jsem si mohl rovnou zajet na cesky konzulat, pro svuj druhy pas, ve kterem mam viza do ciny a indie. Jak to tak vypada tak v pondeli asi jeste rovnou zaskocim vyridit viza do Pakistanu, bo cesta skrz Tibet je zatim ohrozena (uvidime jaky bude stav az budu v Kasgaru). Tak bych to mohl totiz do indie pripadne svihnout pres Karakoram Highway, ktera je taky uzasna, a stoji za to.

Najid adresu bylo trosku slozitejsi, v zadne lokalni mape neexistovala a ani zadny z mistnich taxikaru danou ulici neznal a tak nezbyvalo nez z budky (teda tady z inet kavarny, pac na kazdem rohu je tu hojne rozsirena ip-telefonie) zavolat na konzulat aby mi upresnili kde sidli. Na konzulatu me privitala prijemna sekretarka Maja, predala patricne veci, chvili jsme pokecali, dostal jsem par dobrych tipu kam se v Biskeku a vubec v Kyrgyzstanu podivat. Obalka cestou trosku utrpela, vse bylo rozbalene, zrejme nekdo ocekaval i neco jineho nez pas. Ten je nastesti neposkozen a uvnitr dulezite 2×32 dni vizum,do ciny. Bohuzel se mi nepodarilo ziskat 1×60 dni, coz by bylo vyhodnejsi ale snad to tak ted bude aspon jednoduzssi v Ali, kde planuju pokus o prodlouzeni viza.

Po te jsem se vydal na mistni OVIR udelat registraci, tam jsem se vsak dozvedel ze pro pobyt do 2 mesicu pro cechy uz neni nutny a vzhledem k tomu ze byl stale patek vydal jsem se hledat nejakou prodejnu s kolama, potreboval bych brzo vymenit postupne zadrhavajici se orech. Dostal jsem od mistnich par tipu, avsak prodejny jako by zmizely. Zkusil jsem jeste posledni tip, zaje primo k jednomu majiteli obchodu domu, ze je prej i dobrej servisak. Adresu jsem nasel vcelku brzo, bohuzel chlapik nebyl doma dalsi den ma svadbu a tak to vypada ze tu teda zvostanu do pondeli, kdy bude mit jak jsem s nim telefonoval, cas.

Jidlo
Mensi haluz byla ze hned ob dva baraky vedle se nachazel velice dobry hostel, na ktery me upozornili mistni prochazejici, kdyz me s mym kolem videli. Vzhledem k tomu ze bylo ale plno dostal jsem spesl verejnejsi misto, ale zas za spesl cenu 100som coz mi vyhovovalo. Sam jsem byl prekvapen, kolik je zde ruznych cestovatelu. A tak jsem vecer pobral ale i predal pomerne hodne informaci. Spolecne jsme sli do jedne hospody pobliz a ja jako jediny rusky mluvici jsem byl zas mastr cele spolecnosti pri objednavani 🙂 Neznaje mistnich zvyku, bo jsem se v Kyrgyzstanu jeste nestihl rozkoukat se na me obracel s prekladama co je co a pod. Tradicne jsem zvolil saslik a dle ceny jsem predpokladal ze to tu asi budou vetsi porce nez v kazachstanu. Po mem vzoru si objednali i ostatni kazdy 2 sasliky :-), ovsem ze to bude az takova megaporce jsem necekal a tak zaclo obrovske hodovani az do pulnoci – ja jim rikal ze jsem tu teprv den a Kyrgyzstan jeste neznam. Celkem me prekvapilo ze nekteri at uz zde byly treba 2 tydny stale neznaly a nevyzkouseli lokalni jidla. Prisli mi takovi ti turisti striktne se ridici lonelyplanet nebo jinym pruvodcem. Bylo fajn, ze zas byla sranda ve vetsi grupe, takove zpestreni na ceste, ale trosku to vytrhava cloveka z mistniho ziti mezi obyc lidima. Pak clovek jen keca s ostatnimi cestovateli a mistni zivot ho tak trochu miji. No co si budem nalhavat prilel jse abych poznaval hlavne mistni lidi a prirodu, takze zdrzovat se nebudu nejak dlouho.

Rano jsem vypadl pozjistovat nejake veci na net, nasel jednu cestovku, ktera me potesila zpravou ze i pres nepokoje v Urumqi, se da pres Torugart a i Irkestam dostat do Kasgaru a ze tam zrovna v pondeli zas jedou. Ja naplanoval poradne svuj itinerar po Kyrgyzstanu (ktery se beztak po ceste zmeni), ktery zatim vypada nasledovne: Z Biskeku kolem Ysyk-Kol az do Karakol, tam zkusim nejaky mensi trek do hor bez kola, pak k jezeru Song-Kol a horama nekam k Jalal-Abadu, Osh a pres Irkestam pokus o proniknuti do ciny. Myslim ze mam program tak na 4 tydny.

Predpokladam ze nez opustim Bishkek, tak se jeste ozvu, mimochodem uz mam zas novou SIMku +996778177931 tak to muzete testnout 🙂 tak zatim.

8 komentářů to “Kyrgyzstan 01 – Bishkek 1”

  1. konup napsal:

    Hola, tak kdo bude prvni tentokrat ?

  2. napsal:

  3. konup napsal:

    to se nepocita 🙂

  4. Pavel napsal:

    Ahoj Konupe,
    tak jsem se opět dobře pobavil 🙂 Zvlášť ta část o obrácené taktice je super.
    Doufám, že hranice do Číny se brzo otevřou a Ty nebudeš muset měnit plány. Protože Pakistán je přece jen něco jiného než Čína 🙂
    Přinejmenším mají úplně jiný jazyk 😀

    Dobrý vítr a lidi na cestě!
    Pavel

  5. janoš napsal:

    Míšo, respect, respect, respect za literární, fotografický a samo cestovatelský projev…jde ti to vše na 1*. Díky tobě jsem přestala na svých cyklo spanilých vyjížďkách klít na počasí…na cesty…kopce a čelist padá, když si vzpomenu. Wunschuji teda vše dobré na cestách i mimo ně.

  6. Mira M. napsal:

    Ahoj Konupe, kdyz jsem si cetl o tom Arturovi, predstavil jsem si cloveka priblizne ve tvem veku. A jake prekvapeni – on uz je to prosedively pan v nejlepsich letech.
    Nejmenoval se prijmenim Dent? A nepujdes zivotem v jeho slepejich? 🙂

    Jinak ta tva taktika na policii se mi velmi libi, zkusim ji u nas, az me na D1 vyberou za rychlost 🙂

  7. konup napsal:

    Tak ja jeste stale v Biskeku, zda se to byt velice fajn mesto, dnes jsem byl na pakistanske ambasade, zitra bych mel mit snad vizum, takze budu mit v pripade problemu s Tibetem pripadnou alternativu strihnout to do Indie pres Pakistan. Dnes na hostel dojel typek ktery to jel zrovna opacne a rikal ze cela cesta az do Lahore je v pohode.

  8. Petr Z napsal:

    Ještě po týdnu jsem úplně odvařenej z bomba vystoupení Blue effectu na Zahradě, tak si surfnu a zjišťuju že ti mladí borci s Radimem jsou z Walk chock ice – Konupovo oblíbené skupiny. Jo svět je malej a kulatej.