Nazdarek pratele,
Tak se opet hlasim zivy a zdravy. Nyni jsem dorazil do Kolomija a sedim na poste. Potkal jsem fan typka Alexandra, ktery mi ukazal, kde je net nejlevnejsi. Ale opet vse poporadku.
Posledne jsem vam psal ze Zemplinske Siravy kde jsme cekali na posadku, ktera odveze mildu domu, ktara uspesne kolem 9 vecer dorazila, tak jsme to zapili. Prej to byl autem peknej kus cesty, rikal Bronson. Probehla vymena materialu (par veci posilam zpet domu a neco z domu posila Klarka. Rano jsem vyrazil na posledni etapu s Mildou, (zpet pres Michalovce smerem na Velke Kapusany) a ze jak nas dojedou autem, tak Milisa nalozi a pojedou domu. Jenze konecne se otocil vitr, tak to jelo samo,navic sama rovina a nez jsme se nadali byli jsme s Mildou na hranicich a posadka nikde. Tak jsme dali pivko, a pockali. Kdyz dorazili, jeste si vsichni vyzkouseli projet na mem kole (vcetne slevenskych cyklistu, ktere jsme v te hospode potkali) rozloucili se a ja vyrazil k care. Jeste jednou diky Mildovi za vyborny doprovod a Bronsonovi s Alkou a Ivon, ze pro nej dojeli a Klarce za perfektni servis. Rek jsem si, ze radeji pojedu na UK pres prechod Velke Slemence, ktery je jen pro pesi a cyklisty s tim ze tam bude min lidi, jenze jsem nepocital ze na UK strane se pres obed nepracuje, tak jsem vytuhl ve vronte cca 3 hodiny, nes si UK celnici dopili sve posledni kafco. Odbaveni probehlo vcelku v pohode, doreseni par malickosti pri vyplnovani papiru a prekrocil jsem hranici.
Ukrajina me uvitala jemnym destikem, ktery ovsem neprestal, nastesti nic hrozneho a ta se v tom dalo jet. Projel jsem osamocen prvnich par dedin a vydal se, predpokladaje mensi provoz, spodni cestou smerem k Rachovu. Jelo se pekne, sama rovina, prijemny destik a vitr v zadech ten den to dalo 130km. Kdyz jsem si zacal hledat spani natrefil jsem v jedne dedince na majitele hotelu Volodu, ktery taktez cestuje a tak me nabidl zadarmiko prespani, navic se to pekne seslo, ze tam slavili narozky, tak i o veceri bylo postarano. Rano zacal prozmenu Bogdan slavit narozeniny sve zeny. Uz od 7 rano se zacali pripravovat sasliky a ostatni pochutiny, a kdyz jsem se chystal rano odjet, byl jsem odchycen a musel jsem jeste posedet a slavit tez. Jen te vodky mohlo byt trochu min, musim rict ze UK pili od rana jak o zivot, same kvetnate pripitky a pod. Jak rikal Bogdan: Vodka connecting people (nebo to byla Nokia?). Kdyz jsem vyrazil zjistil jsem prvni ztraty. Ne, ze by me nekdo okradl, ale vlastni blbosti jsem nekde potratil rukavice a neoprenove chranitko na ruku (blbe prichyceno na zadnim baglu pri suseni), jeste jsem se vracel zpet k posledni zastavce, ale zbytecne. Nu coz, rukavice nekde koupim a na ruku si dam ponozku, zas tak velka ztrata to neni.
Vzalsem to pres Berehove a Vinogradiv. Pri jizde jsem pozoroval jak si mistni uzivaji volna, kdekoliv se objevil pristupny kus reky Tisy, hnedle tam bylo plno skupinek, same ohynky,sasliky jen vonely. Skoncil jsem neco malo pres Solotvinem, kde jsem si nasel pekne mistecko na spani. Dalo to ten ten 124km. Rano kdyz jsem balil me jen zkontrolovali pohranicnici kteri si mysleli ze neco pasuju z Rumunska (jelikoz od RU me vlastne delila Jen Tisa), kdyz jsem jim vysvetlil moji cestu, tak jen nevericne zakroutili hlavama a poslali me zpet na hlavni silnici, kam jsem mel stejne namireno. Opet se jelo pekne, podel reky, bylo prijemnych 28 stupnu.
Vystoupal jsem Do Rachova, kde si zasel do sve oblibene hospudky na borsc pivko a bramborovy koblizek. Pak jsem pokracoval dale do kopce az do Jablanecnij prusmyk (932m), takze jsem ten den od zdola i neco nastoupal (tachometr mi ukazoval nastoupanych 960m). V sedle byla celkem kosa, tak jsem si rek ze presmim oneco niz a tak jsem ten den zavrsil jeste mirnym sjezdem. Kdyz tu clovek jede dolu,musi si stale opakovat ze je na ukrajine, nebot silnice tu nejsou zrovna nejrovnejsi a tak je potraba davat pozor. V noci opet chladneji asi jsem nesjel tak nizo jak jsem si myslel a tak bylo zase pod nulou. Dnes rano to melo byt jen z kopce, tak jsem cekal jak si to uziju, jenze vitr se opet nejak otocil a cele 2% klesani jsem drel jak kun. Nastesti pak jsem se stocil smerem k vychodu a vitr se mi oprel opet do zad a tak jsem frcel jak drak. Pocitam ze dnes to zakoncim nekde pred Cernitsvi, tak uvidime. Tak se zatim brasi mejte pekne a ja se zase ozvu.
Koukam Miso, ze valis jako cert. Jen nevim, jestli mas tak dobre namazany kolo, nebo jsi furt namazany. Davej Bacha, vodka je svina. J
konupe tak to budeš za chvilku doma když takhle pěkně pojedeš tak se drž a at ti vychází počasí
nechtels bejt Michale doma az v listopadu? 🙂
takhle to mas za 14 dni ujety! 🙂
Ahoj Miso, vsichni te zdravime a drzime palecky at to jde aspon tak dobre jek do ted. Mas se pomalu lip jak my tady jak s pocasim tak se zabavou:-)) U nas zrovna prsi. V patek se chystame k vam, aby to Klarce zase trochu uteklo. Tak at to slape a dorazis az na konec cesty jak mas v planu. Petra
Zdar Miso:)Teda ty se mas fajnove,tak si rikam,ze jsme meli jet s tebou:)Paradni dobrodruzstvi,cte se to samo…Tak at se ti stale tak dari a mas vitr v zadech :)Tesime se na dalsi tve povidani…ahooooj
Zdar Konupe, uhanis jako namydleny blesk. Kdy budou fotky z cesty? Doufam, ze jsi fotak nezapomel doma 🙂
Tak Misa uz je v Moldavii, dneska pres 120km a prvni mensi problem s kolem. Praskl mu nosic, ale sikovni rusti hosi mu to dali dohromady.
Pocasi nic moc, tak doufame, ze se to zlepsi.
Zdar Konupe, teda valis jak drak, to cucim! Pri takovem zaprahu uz musis pomalu shazovat pupek, co?:) Tak slapej, slapej, at to muzem co nejdriv zapit v Tare s ukrajincama!:) Drz se chlape!!
Ahoj konópku, toš daří se ti krásně, držíme pěsti ať to tak pokračuje dál. Píšu hlavně ohledně fotek. Umístila jsem je na ywonna.rajce.net – tak se můžete podívat na fotky od konupa i od nás jak jsme tam byli pro mildu.
zatím zdar. Až budu vědět nějaké pořádné drby tak ti to míšo hnedka napíšu 🙂
2ivoska: dik za docasne poskytnuti fotoprostoru, jinak ja uz zprovoznil fotogalerku, tak je mozne mrknou uz i tam, jsou tam fotky po dnesni den – link na fotogalerii je na boku „Fotogalerie NaStole“